Posledních 14 dnů bylo opravdu výživných na odkrytí karet vrcholných představitelů EU i vlád členských států. Namátkou:
1) „Evropa ultranacionalistů, když oni zvítězí, to budeme mít takovou Evropu, jen v této věci, ale i v každé jiné. Potřebujeme ducha evropského společenství. A v případě nutnosti to musí být vynutitelné silou. Nemůže být, a já patřím k lidem, kteří to říkají, abychom v XXI. století globalizaci a globální problémy řešili nacionalismem. V jistém okamžiku je potřeba zabojovat a potřeba říct, že v případě nutnosti budeme proti jiným bojovat, abychom dosáhli svůj cíl,“ prohlásil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz v televizi ZDF na adresu členských států EU, které nesouhlasí s imigrační politikou EU, s kvótami a přerozdělováním.
2) „Nemůžeme tolerovat, že jsou tak masivně narušovány základní hodnoty Evropské unie. Kdo tak jako Maďarsko staví ploty proti válečným uprchlíkům, porušuje svobodu tisku a nezávislost justice, ten by měl být dočasně, nebo v případě potřeby trvale, vyloučen z EU,“ řekl lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn deníku Die Welt. Zároveň prohlásil, že pro pozastavení členství některé země by unijní předpisy neměly vyžadovat jednomyslný souhlas celé Unie, ale jen většiny států.
3) „Česká republika se ale nedomnívá, že bychom teď měli ztrácet čas tím, že budeme diskutovat o smlouvách, že budeme diskutovat o evropských institucích,“ řekl Bohuslav Sobotka během summitu EU v Bratislavě. „Protože jaká je alternativa? Alternativa je protekcionismus, alternativa je stavění plotů, zdí mezi členskými státy EU. Alternativa jsou konflikty mezi jednotlivými státy. Já myslím, že to si nikdo nepřeje,“ doplnil svoji úvahu. Je to postoj premiéra České republiky k návrhu Maďarska a Polska, jejichž zástupci v Bratislavě požadovali, aby se část kompetencí z evropských institucí vrátila zpět na národní úroveň. Sobotka a Fico takové snahy jednoznačně odmítli.
4) „Pro Británii to bude velmi složité. EU využije této příležitosti, aby veřejnosti ukázala: 'koukejte se, teď uvidíte, proč je důležité zůstat v EU'. Toto bude (unijní) pozice,“ nechal se slyšet premiér Slovenska Fico, který si z omáčky kolem podstaty nic nedělá. Prý ani síla britské ekonomiky, která je pátá největší na světě, nebude pro EU tak velkým lákadlem, aby přistoupila při jednání o brexitu na požadavky Londýna a odchod mu usnadnila. Brexit bude prý pro Londýn velmi bolestivý, protože Evropská unie se postará o to, aby se Británii mimo společenství dařilo hůř, než když byla v něm. Bravo!
5) Poslanci Evropského parlamentu v době, kdy jsou v platnosti stále otevřená jednání s Tureckem o jeho vstupu do EU a zrušení vízové povinnosti do Schengenu, kritizovali v přijaté rezoluci polskou vládu. Ve Štrasburku přijali usnesení, které odsuzuje krizi polského ústavního soudu a viní z něj vládní stranu Právo a spravedlnost. Ve stejný okamžik cudně klopí oči, když pokračují Erdoganovy totalitářské čistky například v soudnictví, ve školství, nebo mezi novináři, Turecko propouští 34 tisíce vězňů, aby uvolnilo cely pro vězně politické, a ve jménu boje proti Islámskému státu vojensky masakruje Kurdy.
Není to tak dávno, kdy Vláda ČR oficiálně prohlásila: „Dlouhodobou prioritou zahraniční politiky vlády České republiky a národním zájmem je být členem EU (...). Projekt evropské integrace, tzn. stabilizovaná, soudržná a fungující Evropská unie, je důležitým aspektem našeho fungování uvnitř Evropy, pozitivní budoucnosti a zárukou dalšího bezpečného rozvoje ČR. Vláda v této souvislosti nezvažuje činit jakékoli kroky, které by naše členství a dlouhodobé směřování zahraniční politiky ČR jakkoli zpochybňovaly, nepočítá se tedy ani s žádnými referendy.“ Mezitím stihli v našem vlastním parlamentu bez sebemenšího zájmu médií ořezat neparlamentní strany, které mají ambici toto novodobé budovatelství socialistických pětiletek a desetiletek zastavit. To vše pod deštníkem údajného boje proti korupci a za transparentnost.
Evropská unie se od našeho vstupu v roce 2004 výrazně změnila. Tehdy investovala vláda 200 milionů korun z veřejných peněz do jednostranné propagace vstupu České republiky do tohoto projektu. Občané měli nulové zkušenosti s fungováním EU a dopady na jejich životy. Dnes už tyto zkušenosti mají a dokáží posoudit důsledky uplatňování stále větších pravomocí kariérních politiků a úředníků. Občan členského státu postupně ztrácí v rámci EU sílu hlasu ve volbách dát zpětnou vazbu politikům rozhodujícím o jeho životě. My ve svobodu a demokracii věříme, a proto chceme poskytnout občanům České republiky svobodnou možnost se v referendu rozhodnout, jestli chtějí být nadále součástí projektu EU, nebo vrátit větší kontrolu nad svými životy zpět do vlastních rukou. Nic víc, ale také nic méně.
A tak vznikla v České republice po dopisu o Oznámení Evropské radě o vystoupení České republiky z Evropské unie také občanská iniciativa, nezisková organizace Czexit. Jedním ze základních kamenů založení a práce zapsaného spolku, jehož jsem spoluzakladatelem a členem výboru, je odmítnutí veřejných peněz z různých zdrojů EU a státních a municipálních rozpočtů. Nechceme, aby nás financoval ze svých daní kdokoli, kdo s myšlenkou práva na referendum o setrvání či vystoupení z EU nesouhlasí. Existují vládní i nevládní tzv. neziskové organizace, které za peníze z daní lidí a firem v České republice a za peníze ze zahraničních fondů prosazují po boku orgánů EU jednostranně „Více Evropy“. My si vystačíme jen s podporu těch, kteří nás podporovat svobodně sami chtějí. Požadujeme a prosazujeme přijetí ústavního zákona o referendu, ve kterém se budou moci občané České republiky svobodně vyjádřit k setrvání svého státu v současné EU. Věříme v demokracii, svobodnou volbu a zdravý rozum. Věříme v právo občanů, které měli v době referenda o vstupu do EU, rozhodnout také o setrvání či vystoupení. Výsledek budeme respektovat, ale to právo rozhodnout lidé mít musí. Je to fér.
