Proč se mlčí? Zatímco v Plzni jedou pro kámen k oslavě osvobození a uctění smrti jednoho amerického vojáka do Francie, o Dukle není ani slovo.  V operaci bojovala vojska 38. armády 1. ukrajinského frontu pod velením maršála I. S. Koněva a část 1. gardové armády 4. ukrajinského frontu gen. I. J. Petrova. 1. československý armádní sbor pod velením brig. gen. Jana Kratochvíla (od 10. 9. 1944 brig. gen. Ludvíka Svobody) byl součástí 38. armády.

 

Bojovali za nás v Karpatsko-dukelské operaci

A my je neznáme?

 

Jejich hlavním protivníkem byly divize XXIV. tankového sboru gen. tankových vojsk Walthera K. Nehringa (na začátku operace zastoupen genpor. Fritzem Beckerem). Tento sbor byl součástí armádní skupiny Heinrici složené z německé 1. tankové armády a maďarské 1. armády (genplk. Béla Miklós) pod společným velením genplk. Gottharda Heinriciho. Do obranných bojů zasáhlo také levé křídlo XI. armádního sboru gen. pěchoty Rudolfa von Bünau náležejícího k Heinriciho 1. tankové armádě. Dále pravé křídlo XI. SS armádního sboru (SS-Obergruppenführer a gen. Waffen-SS Matthias Kleinheisterkamp) ze sestavy 17. armády (gen. pěchoty Friedrich Schulz). Všechny tyto svazky podléhaly velení Skupiny armád Severní Ukrajina genplk. Josef Harpeho.

Rudá armáda (38. armáda) zde postupně nasadila zhruba 97.000 osob, 110 tanků, 1.700 děl a minometů. 1. čs. armádní sbor měl před operací přes 16.000 mužů a žen, 31 tanků a minometů.http://www.dukla1944.com/wp-content/uploads/2014/09/x02-300x175.jpg

 

1. čs. armádní sbor měl před operací přes 16.000 mužů a žen, 31 tanků a 263 děl a minometů. V řadách 1. čsas společně bojovali českoslovenští vojáci, kteří předtím bojovali v SSSR, Francii, na Středním východě, nebo prošli výcvikem ve Velké Británii, aby překročili hranice Československa a započali tak osvobozování své vlasti od nacismu.

Wehrmacht (17. armáda a 1. tanková armáda) do boje postupně nasadil zhruba 100.000 mužů, 240 tanků, 2.000 děl různé ráže, 110 útočných děl, 180 obrněných transportérů a 100 letadel.

Operace nebyla v původních plánech Rudé armády. Po vzniku SNP (29.8.1944) požádala Československá exilová vláda v Londýně v čele s prezidentem Dr. E. Benešem prostřednictvím velvyslance Zd. Fierlingera a náčelníka Československé vojenské mise gen. H. Píky, Sovětský svaz o pomoc. Žádosti bylo vyhověno a 38. armádě genplk. K. S. Moskalenka byl svěřen úkol urychleně, do čtyř až pěti dnů, připravit a zahájit útočnou operaci s cílem spojit se s povstaleckými silami na Slovensku.

http://www.dukla1944.com/wp-content/uploads/2014/09/x03-300x220.jpg

 

Dle původního plánu operace

měla 38. armáda a 1. čs. armádní sbor za pomoci dvou slovenských divizí překročit Karpaty a spojit se s povstaleckými silami na Slovensku. Němcům se však podařilo slovenské jednotky odzbrojit. Obsadili do hloubky připravená obranná pásma a rychle soustředili další posily. V důsledku těchto skutečností ale i dalších příčin se tak plánovaná pěti denní operace protáhla na 51 dnů urputných bojů v náročných terénních a povětrnostních podmínkách.

Dne 28. 10. 1944 přešla vojska 38. armády s 1. čsas do obrany a KDO tímto skončila. Vzdálenost povstalecké armády v okolí Banské Bystrice od osvobozeného území byla vzdušnou čarou 180 – 240 km. Ve stejném dni skončil i organizovaný odpor povstalecké armády a zbytky jednotek, které ustoupily do hor, přešly na partyzánskou formu boje.

Navzdory tomu, že původní plán rychle proniknout na Slovensko a spojit se s povstalci se splnit nepodařilo, KDO byla přímou vojenskou pomocí SNP. Už mezi 8. a 13. září přinutila německé velení stáhnout ze Slovenska téměř 12.500 vojáků, což se bezprostředně projevilo na stabilizaci východního povstaleckého frontu. Až do konce října 1944 operace vázala početná německá vojska a znemožňovala německému velení nasadit část z nich proti povstaleckým jednotkám.

 

A nyní pozor: stále silnější lež, že Ludvík Svoboda vedl vojáky na masakr a dokonce dnes prozápadní fanatici buď chtějí vše umlčet, nebo z generála Svobody dělají šílence, který vedl vojáky na smrt!

Boje byly vyčerpávající

Vyčerpávající boje proti úporně bránícím se německým vojskům, která ve velké míře využívala dělostřeleckou a minometnou palbu, ale i protipěchotní a protitankové miny, si vyžádaly značné oběti.

Ztráty 38. armády podle nejnovějších údajů představovaly 13.579 padlých, zemřelých a nezvěstných a 48.750 raněných. 1. čsas měl v období od 8.9. do 28.11., celkem 1.630 padlých, zemřelých a nezvěstných a 4.060 raněných.

Přesné ztráty Wehrmachtu nejsou známy. Odhadují se na 52.000 padlých, zemřelých, nezvěstných a raněných. Ztráty během operace byly srovnatelné se ztrátami v operacích uskutečněných v porovnatelných terénních podmínkách na západní frontě.

To však nebrání tomu, aby byl generál a prezident Ludvík Svoboda dehonestován a urážen. Byl to Čech a přišel z SSSR. Zato ta americká armáda...

 

 

pplk. Lubomír Pělucha: Lidé by neměli zapomínat, protože národ, který si neváží minulosti, nemá budoucnost,“ 

http://www.frydekmistek.cz/prilohy/Zpravy/77005/20051031_starostka_u_pamatniku_v_Liskovci.JPG

bývalá starostka Frýdku-Místku Eva Richtrová

 

 Psali jsme

Armádnímu generálu Ludvíku Svobodovi navždy děkujeme

Osvobození Československa 1945: nikdy nezapomeneme vojákům Rudé armády, že nás osvobodili a za nás životy položili

Děkujeme udatný Američane, že jsi osvobodil Evropu a Československo od nacismu

 

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny