Důkazy, co stará ODS a Václav Klaus skutečně říkal a co se nyní mainstreamová špína, dokonce i dnešní vedení ODS v čele s Fialou a Němcovou snaží překroutit. 

 

Samozřejmě den D nastal, když USA přepadly Irák a založily Islámský stát dodávkami zbraní přes zločince senátora Mc Caina. Ale dávno předtím už Václav Klaus razil myšlenku, že jediná pomoc rozvojovým zemím nejsou dotace a vývoz přebytků k nim, ale otevřené trhy. Totéž žádal místo půjček v roce 1990 pro Československo. . V Bruselu se mu smáli a pak ho vypískali. Ti, co posílali přebytky do Afriky jako Francie, ho nenáviděli.

 

Připomeňme si den před seminářem

V předvečer již pověstného vysočanského 19. kongresu ODS, právě při rozmluvě s Její excelencí velvyslankyní Jihoafrické republiky H. E. Nomsa Dubou na semináři Centra pro ekonomiku a politiku (CEP), byl prezident Václav Klaus vyrušen nepříjemným telefonátem z kanceláře ODS. Kancelář potvrdila prostřednictvím SMS panu presidentovi, že přítomnost stánku jeho think-tanku CEP na kongresu není žádoucí, protože myšlenky z jeho knih již do ODS nepatří.

 Pan prezident zprávu přečetl a pak uvedl seminář poněkud netradičně: „CEP měl každý rok na Kongresech ODS stánek, kde nabízel a rozdával své knihy. Před několika hodinami jsem dostal dopis (drží jej v rukou) od hlavního manažera ODS, že naše přítomnost tam není letos žádoucí. Nyní mi bylo vše potvrzeno.  Pokládám to za naprostou novinku na naší politické scéně, za věc naprosto famózní.“ Podrobně jsme vše posali v článku: Rozvojové země nepotřebují peníze ale otevření trhů.

Co následovalo další den na Kongresu, je obecně známo. Václav Klaus po této poslední urážce od pana Topolánka nalezl v sobě sílu říci na Kongresu ODS: "Tak už dost!" a vzdal se svého čestného předsednictví.

Ivana Haslingerová - Fragmenty

 DŮKAZ

 

"Potřebují rozvojové země pomoc, nebo obchod?"

Myšlenka, že zahraniční pomoc vytáhne rozvojové země z bídy, je iluzorní. Staré čínské přísloví říká, že lepší než dávat hladovému ryby, je naučit jej ryby chytat. Tato moudrost se zvláště hodí pro Afriku a vůbec pro rozvojové země. O tom, zda systémové řešení představují zahraniční rozvojová pomoc, nebo volný trh, pojednává nový sborník Centra pro ekonomiku a politiku.

Část A přináší texty ze semináře "Potřebují rozvojové země pomoc, nebo obchod?" z 4. prosince 2008. Velvyslankyně Jihoafrické republiky v ČR Nomsa Duba uvádí, že zahraniční pomoc má mnoho úskalí, aby mohla být považována za dobrou zbraň pro boj proti chudobě. Poslanec Evropského parlamentu Hynek Fajmon argumentuje, že cestou z chudoby je rozvoj mezinárodního obchodu. Náměstek ministra zahraničních věcí Jan Kohout vykládá rozvojovou pomoc jako součást zahraniční politiky ČR. Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl vysvětluje, proč mezistátní finanční pomoc nepomáhá, ale škodí.

V části B uveřejňujeme další zajímavé texty o rozvojové pomoci. Přetiskujeme můj projev v Liberty Institute, New Delhi, Indie, z 8. listopadu 2005, v níž vysvětluji pochybné postoje západních zemí vůči rozvojovému světu. Dušan Tříska z FSP/CDF nabízí zamyšlení k otázkám solidarity, diskriminace a viny. Profesor ekonomie Walter Williams z Univerzity George Masona ve Virginii, USA, označuje pomoc Africe za zbytečnou. Poradce prezidenta republiky Martin Slaný se ptá, zda subsaharská Afrika uvízla v pasti zaostalosti. Doktorand VŠE Tomáš Munzi rozebírá etiku rozvojové ekonomie a pomoci. Redaktor časopisu Týden Lukáš Kovanda zkoumá development economics v čase finanční krize. Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku kritizuje mezinárodní přerozdělování jako falešnou pomoc rozvojovým zemím.

 

Překonat hospodářskou zaostalost je domácí úlohou. Rozvojové země potřebují ve zbytku světa otevřené trhy, nikoliv trhy chráněné a ochraňované; potřebují minimální sociální, pracovní, environmentální, bezpečnostní, hygienické a jiné standardy, které odpovídají jejich vlastní hospodářské úrovni, nikoliv standardy, které jsou na ně uvaleny zvenčí; potřebují obchod, nikoliv pomoc. Věřím, že sborník nalezne pozorné čtenáře.

Václav Klaus

V Praze, 6. února 2009

 

 Nastal čas říct tvrdě: nelžete dnes, zločinně jste zmanipulovali veřejnost, ale pravda se vrátí zpět!

 

 Doslov dnes: západ Afriku sprostě okrádal, vykrádal a ničil. Když byly přebytky, lifroval tam potraviny a místní zemědělce a farmáře zlikvidoval. Srazil ceny tak, že místní zbankrotovali. Marně prosila např. velvyslankyně Nomsa Duba, marně Václav Klaus hřímal. Dnes jsou hladoví a jdou se sem najíst. Proč má další zločin západu platit Česká republika, Maďarsko, Slovensko či Rakousko, které se na tomto zločinu nepodílely? A USA navíc na ně naházely bomby (George Bush, Blair a Sarkozy) a i tyto reparace máme nakonec také platit my?