Vytisknout

 

Nenávist Gazdíků, Hermanů a Evropských hodnot včetně KDU-ČSL nepramení z faktů, ale z toho, co si přeje mocná americká ambasáda. A vy mladší prosím čtěte:

za prvé občané Československa nežádali, aby bylo Československo součástí podřízení USA, ale abychom byli neutrální. A to se neslo celým státem od Aše až ke Košicím. A právě proto je zločin tvrdit, že jsme se zoufale chtěli podřídit USA. Nechtěli, až na výjimky, zatímco další výjimky napsali pseudozvací dopis Brežněvovi do Ruska. Lidé odmítali být otroky a vazaly SSSR stejně jako dnes většina odmítá vazalství a podřízenost k USA. (Prosím nezaměňovat s tím, že jsme tenkrát obdivovali západ s hudbou, volností, svobodou a bohatstvím - ale otroky jsme být nechtěli)

A je sprostá lež podvodníků propagandy, že chceme návrat Sovětského svazu.

 

Neznám nikoho, (mimo pohrobků KSČ), kdo by si tuto stejnou zrůdnost přál. Takže tvrzení Kalousků, Němcových, Fialů, Gazdíků či Hermanů je podlé obvinění!

 

 

Co dělaly USA a Čína v roce 1968?

Pozorně čtěte: zatímco USA vše předem věděly a krčily rameny, Čína protestovala společně s Rumunskem a Beatles složily skladbu, která paradoxně pro nás zněla... SSSR, vraťte se zpět!

 A Paul Mc Cartney ji zazpíval:

Nahráno 17. 10. 2008

Paul McCartney - Back In The USSR
Live na Rudém náměstí
Moskva, Rusko

 

Americký prezident v roce 1968 věděl o tři dny dříve přímo z Moskvy k čemu dojde. A Čína proti intervenci ústy   Mao Ce-tunga protestovala. Dokonce lidé (naivně) chodili žádat Čínu na čínskou ambasádu, aby nám pomohla! Samozřejmě v době totality jsme nevěděli, že je to nemožné. Prostě se věřilo, že když se Nicolae Ceaușescu vzepřel SSSR, začal spolupráci s americkým prezidentem Nixonem a západním Německem stejně tak Titem z Jugoslávie, nechal vystoupit Rumunsko z Varšavské smlouvy a přátelsky jednal s Čínou, že by nám z těchto míst mohla přijít pomoc.

 

 

Ale nepředbíhejme:

Od jara1968 byla sovětská intervence téma, debatovalo se o tom nejen na stránkách světového tisku, ale i československého tisku - přijdou, nepřijdou, kdy přijdou.

 

Takže se o tom mluvilo, ale když to přišlo, byli jsme překvapeni stejně, jako byl údajně překvapen ministr zahraničí Spojených států Dean Rusk a ministr obrany Spojených států Clark Clifford. Nakonec se otevřeně přiznali na zahájení schůze Národní bezpečnostní rady v noci z 20. na 21. srpna, že jsou překvapeni. Jenomže překvapeni, protože to čekali dřív!!!

 

Administrativě Spojených států vývoj u nás trošku vadil. Potřebovala klid k jednání se Sovětským svazem PRÝ v rámci uvolňování napětí ve světě. Proč?

Protože měli dohodu: USA zabíjeli ve Vietnamu nepohodlnou opozici a pokud to Brežněv toleroval, na oplátku mlčel Nixon, když SSSR obsadil Československo. Jenomže Brežněv to udělal mazaně: dohodl se s komunisty Polska, NDR, Maďarska a Bulharska a mezinárodní obsazení 21.srpna se až na výjimky obešlo bez ztráty životů, (100 - 200 a tento počet porovnejte s Vietnamem, dnes Irákem, Jugoslávií...) zatímco USA masakrovaly ve Vietnamu vše, co se hlo. Rozdíl byl v tom, že ve Vietnamu padlo tak obrovské množství vojáků, že to americká vláda politicky neunesla a musela s potupou stáhnou své vojáky zpět. Vietnam byl morálním vítězem.

 

 

 V rozhovorech, které Henry Kissinger v Číně vedl i s Maem a Čou En-lajem se opakovaně o sovětské intervenci mluvilo a právě to stále v mysli čechoslováků dávalo naději, že odtud příjde pomoc. Nebyl internet, aby se okamžitě zjistilo, že je to Fata morgana. 

Na druhou stranu Čína proti SSSR přitvrdila, až to na Ussuri bouchlo: Fotografie Došlo ke srážkám mezi sovětskými a čínskými jednotkami na…
A Čína skutečně vysílala signály, že jí rozpínavost SSSR není příjemná. Tato naděje však průběžně utichala s postupující "normalizací"  a cenzurou ve všech médiích, které byly opět v rukách KSČ.

 

Samozřejmě jsme tenkrát přesné informace neměli. Přesto zde byla vysoká vzdělanost, velmi inteligentní lid, takže s námi SSSR neměl lehkou práci v ideologické rovině, byť lidská a územní převaha včetně vojenské byla obrovská.

 

Vraťme se však k dnešnímu šílenství proti Číně

Kdyby nebylo spuštěno obrovské uskupení BRICS s Asijskou infrastrukturní a investiční bankou (AIIB), Den, kdy se zhroutil americký sen – dramatický světový převrat nastal od které se snažily USA vším možným způsobem odradit Německo, Japonsku USA vyhrožovaly a my zákaz dostali příkazem, tohle obrovské divadlo by nebylo.  Nebo to ani není příkazem, ale minimálně autoregulací, kterou KDU-ČSL a TOP 09 včetně Fialy a části ODS drží všemi způsoby. A že se podařilo Klausovi rozjet a Zemanovi pokračovat v propagaci českého průmyslu na východ nebylo z důvodu, že by si je Čína zamilovala. Ale prostě my s Čínou a Čína s námi nikdy problémy neměla a nebýt naočkovaného divadla z americké ambasády, naše diverzifikace by nikoho nevzrušovala. Naopak.

Prostě Čína nám nikdy nepřátelství neukazovala a politici jsou povinni toto opětovat. Nebo nejsme lidi? Mír a přátelství je pouhá floskule?

 

Samozřejmě by se dalo vše popsat do detailů, ale lze to dohledat ve veřejných autentických zdrojích.

Lze dohledat i to, jak se dnes totalitně chovají USA, což bylo dříve výsadou politických špiček SSSR. Lze také silně pochybovat, že lid Evropy tuto americkou totalitu bude dlouho tolerovat. Z výše popsaného je vidět, jak vše bylo složité a že jsme byli pro USA naprostou nicotou - pouze územím pro budoucí uložení strategických zbraní co nejdále od USA, zatímco Rusové a to snad potvrdí i nejzarytější nepřítel Rusů, k Čechům a Čechoslovákům měli velice vřelý vztah a znali nás i v malých vískách na Sibiři. Proto také nebyla nenávist k Rusům a Číňanům osobní, dokonce módně rasistická, jak nám přivezli z USA, ale čistě politická, kdy nám stejně jako dnes USA  a EU nedovolili dýchat!

My nechtěli být gubernií USA, my nechtěli být otroky USA: my chtěli americkou svobodu dle jejich ústavy, byť silně ovlivněnou americkými westerny o budování amerického snu. Paradoxně svobody, kterou si sami zničili a my jim začínáme radit, jak svoboda vypadá. Samozřejmě jedna americká jaderná hlavice a Dragouni z USA nám tuto naivitu zastaví jako tenkrát SSSR.