Původní myšlenka ženské emancipace (jako ostatně spousta jiných pozitivních záměrů v dějinách) již dávno zmutovala do maligní formy.

 

K tomu, aby civilizace přestala být konzistentní a odolná proti vnějším vlivům, bylo v historii použito již mnoho metod. Nejvíce účinné se však ukazály ty, které dovedou postavit proti sobě různé vrstvy obyvatel.

Staromarxisté k tomuto účelu používali společenské třídy, neomarxisté pak vnucenou multi-kulti metodu, která velice spolehlivě vede k něčemu úplně jinému, než k harmonickému soužití mezi kulturami.

Poštvat madší proti starším a děti proti rodičům byl oblíbený způsob jak bolševiků, tak i nacistů, přičemž Lenin ani Hitler nebyli zdaleka první, kterým se to povedlo poměrně snadno a to za pomoci vrozených mechanismů pubertálního vzdoru. Nyní rovněž vstupuje na scénu fenomén, co se dá pro tyto účely použít stejně snadno jako kámen do praku, kterých se u cesty válí dostatek a netřeba je složitě hledat:

Boj pohlaví sice není myšlenka úplně nová, jen její operativní potenciál dozrál díky novým technologiím do masové podoby. A zatímco využívání menšiny LGBT jako munice proti tradiční struktuře společnosti má omezenou účinnost a občas budí i společný pocit odporu, metody jak POŠTVAT ŽENY PROTI MUŽŮM mají mnohem širší záběr i spektrum možností.

Původní myšlenka ženské emancipace jako ostatně spousta jiných pozitivních záměrů v dějinách již dávno zmutovala do maligní formy. Všemožné prosazování kvót na zastoupení v čemkoli už začíná znechucovat i část ženské populace, která si tuto formu pozitivní diskriminace nevyžádala a v některých případech jí dokonce uráží. Přesto však mjí podobné snahy nepopiratelné výsledky – pomalu narůstající vzájemnou averzi mezi oběma skupinami, aniž by si byla většina zůčastněných vědoma, odkud vlastně vítr vane...

Že by snad šlo o dobrý úmysl všech těch aktivistů a iniciátorů? Jenže i takovými je dlážděna cesta do pekel, zvláště když se objevují dvě na první pohled protichůdné tendence, které paradoxně vůbec nejdou proti sobě, ale ruku v ruce rozkládají přirozenou strukturu společnosti.

První z nich je urputná snaha ignorovat přirozené rozdíly mezi pohlavími, která pomalu přerůstá v jejich postupné vyhlazování v zájmu... no, vlastně čeho?

A na duhou stranu - když je potřeba, tak se rozdíly naopak zdůrazní ve smyslu, že muž má automaticky silnější tělesnou konstituci a proto se musí na ženě dopouštět primárního násilí.

Pokud však on sám dostane od ženy pěstí, je to roztomilé, či dokonce žádoucí, neboť se jedná o akt kompenzující jeho nespravedlivě vrozenou dominanci, způsobenou testosteronem.

 

Přeraženým nosem od hysterické partnerky se muž většinou nechlubí, aby se ještě nedočkal výsměchu od svých jednodušších kamarádů, které v tomto postoji naše pokroková společenost podporuje s dodatkem, že k tomu ženu vyprovokoval svojí brutalitou.

Ano, jde do jisté míry o nadsázku a je jasné, že ještě nejsme tak daleko, že by touto masáží byla ovlivněna dostatečně velká část populace, aby mohlo dojít k nevratným změnám. Bylo tedy nutno přistoupit k dalšímu kroku:

Pokročilá pseudohumanistická výchova dokázala šikovně využít paradoxu, známého, jako - Efekt náhradního viníka – případ, kdy se určitý vzorek žen často i dobrovolně podrobuje islámským pravidlům šaríja, které ženu ponižují už z principu, že má poloviční hodnotu, přičemž se ale za toto ponížení musí někomu pomstít. A ten někdo je pak onen ZLÝ BÍLÝ MUŽ z naší nenáviděné Evropské civilizace. Jak je to možné? Nezáleží tolik na tom, co kdo činí, ale na koho se smí ukázat prstem.

Pro mnoho uší to opět bude znít konspiračně, bohužel náš dosavadní obzor se pomalu naklání a pokud si nedáme pozor, následující vývoj může vypadat následovně:

Přežitý model: Žena – rodička – může dát najevo slabost – nemá projevovat iniciativu – má se spolehnout na muže. Muž – živitel - ochránce – musí projevovat iniciativu - nesmí dát najevo slabost.

Přechodné období: Žena – partnerka – může dávat najevo slabost i projevovat iniciativu. Muž – partner – musí projevovat iniciativu – neměl by dávat najevo slabost(pořád dobře ví, že unavené a raněné kusy se likvidují)

Cílový stav: Žena – mstitelka – musí projevovat iniciativu i slabost v maximálně výhodné kombinaci. Muž – pachatel – musí a zároveň nesmí projevovat iniciativu – za obojí bude trestán – je povinen dát najevo slabost, aby byl odhalen a zlikvidován, jako vadný kus.

Vyjímky z tohoto pravidla jsou opravdoví despotičtí tyrani, vůči kterým si ženy nedovolí projevit jakýkoli odpor, nebo naopak mužské květinky, které si některé mstitelky pěstují jako kompenzaci svého babochlapovství, aby se pak ještě více mstily na těch, kteří do těchto extrémů nepatří. Ti první(d.t.) spadají převážně do nové priviligované menšiny-většiny, která se připravuje na převzetí moci a ti druzí(m.k.) pochopili, že změkčilost je v dané situaci vhodnou metodou přežití ve formě domácích mazlíčků.

Zákonitě pak bude vzrůstat počet nespokojených žen, které ještě nepodlehly indoktrinaci a díky tomu nemohou najít odpovídajícího partnera, neboť nestojí o despoty ani květinky-mazlíčky a zbytek normálních mužů raději uteče mezi eskymáky, aby se vyhnuli soužití se mstitelkami. S jejich drzým reptáním si však nové feministické oddíly časem jistě poradí...

Ale vážně - jako další hřebík do rakve je genderové šílenství dobře načasováno i když se může někomu zdát, že se jedná o pokrok, co nám zajistí novou a radostnou budoucnost. Jistě, že tradiční společenské role obou pohlaví byly v mnohém svazující, nicméně obyvatelstvo si na ně do určité míry zvyklo už proto, že vymezení bylo víceméně čitelné.

Současný trend ale směřuje spíše k nečitelnému chaosu a nejistotě, ve které je riziko uvažovat samostatně. Řízení tohoto chaosu pak ještě rádi přenecháme těm všem odborníkům, kteří ho vytvořili.

 

 

Zveřejněno se souhlasem autora

Fr. Filip Dvořák

(autor je publicista, rocker a dobrodruh)

https://www.facebook.com/frantisekfilip.dvorak

frantisekfilipdvorak.blog.idnes.cz

 

Přidat komentář

Lidé v této konverzaci

  • Návštěvník - *

    Ale 71 pohlaví, které nabízí Facebook uživatelům k výběru? Není to trošku moc?
    asexuál
    androgyn (androgyne)
    androgynní pohlaví (androgynes)
    androgynní osoba (androgynous)
    bez pohlaví (agender)
    obojpohlavní (bigender)
    ze ženského pohlaví na mužské - trans muž
    ze ženského pohlaví na mužské - transgender muž
    ze ženského pohlaví na mužské - transsexuální muž
    F2M (z anglického female to male, ze ženského pohlaví na mužské)
    ze ženského pohlaví na mužské (female to male)
    FTM (z anglického female to male, ze ženského pohlaví na mužské)
    nerozlišuje pohlaví (gender neutral)
    hermafrodit
    intersexuální muž
    intersexuální osoba
    intersexuální źena
    intersexuální pohlaví
    z mužského pohlaví na ženské - trans žena
    z mužského pohlaví na ženské - transgender žena
    z mužského pohlaví na ženské - transsexuální žena
    muž
    M2F (z anglického male to female, z mužského pohlaví na ženské)
    z mužského pohlaví na ženské (male to female)
    MTF (z anglického male to female, z mužského pohlaví na ženské)
    vícepohlavní
    proměnlivé pohlaví (gender fluid)
    nevyhovující pohlaví (gender nonconforming)
    nerozhodnuté pohlaví (gender questioning)
    gender-variant
    neidentifikuje se jako muž ani žena (genderqueer)
    neutrois
    cis
    cis ženské pohlaví (cis female)
    cis mužské pohlaví (cis male)
    cis muž (cis man)
    cis žena (cis woman)
    cis pohlaví (cisgender)
    ženské pohlaví cis (cisgender female)
    mužské pohlaví cis (cisgender male)
    žena pohlaví cis (cisgender woman)
    muž pohlaví cis (cisgender man)
    trans
    trans, ženské pohlaví
    trans, mužské pohlaví
    trans muž
    trans osoba
    trans*ženské pohlaví
    trans*mužské pohlaví
    trans*muž
    trans*žena
    transsexuál
    transsexuál, ženské pohlaví
    transsexuál, mužské pohlaví
    transsexuálny muž
    transsexuální osoba
    transsexuální žena
    transrodový člověk, ženské pohlaví
    transrodová osoba
    transmasculine
    T* muž
    T* žena
    two* osoba
    two-spirit
    two-spirit osoba
    žena
    ani muž, ani žena (non-binary)
    vícepohlavní (pangender)
    jiné
    ani jedno z vyjmenovaných

  • Návštěvník - *

    Termín "neomarxismus" je padoušský fake, určený ke snížení důvěryhodnosti marxismu. Vymysleli jej velkoburžousti jako George Soros a Jacob Rothschild. Marxisté totiž hájí zájmy pracující třídy a požadují zespolečenštění (znárodnění bez náhrady) výrobních prostředků. Jedině marxismu se totiž oni bojí.
    Věc, o které píšete, je liberální ideologie "levicový liberalismus", který se snaží o rozklad hodnot a společenských institucí od rodiny až po národ. "Charakteristickým znakem je boj proti většině – většinové kultuře, většinovým hodnotám, většinovému pojetí rodiny a pohlavní identity, většinové identifikaci s vlastním národem a civilizací, většinové morálce. Není náhodou, že většina je neustále obviňována z rasismu, xenofobie, islamofobie či homofobie, aby byl neustále pěstován její pocit viny. Prostřednictvím rozbitím většiny, jejích postojů, identity a vzorců chování, dojde k osvobození člověka."

    Proč NE většině, NE kolektivismu a VŠECHNO PRO individualismus?
    Protože INDIVIDUA nejsou schopná bojovat proti vládnoucí velkoburžoazii, kapitalismu, tak jak toho byly schopné sjednocené KOLEKTIVY, např. v odborech.

    Možná si pamatujete, jaký vliv měly například v Británii ještě v 70. a 80. letech odborové svazy, jaké pořádaly obří demonstrace, rvačky v policií, vypínali elektrárny, hornická stávka 1984 - 1985. Tehdy byli kapitalisté v Británii takhle malincí!

  • Návštěvník - *

    Třídní boj neskončil, třídní boj trvá. Ale momentálně vyhrává velkoburžoazie se svými liberálními přisluhovači.