Vytisknout

Pouze krátce: složitost regionu je tak velká,  že vědět přesně, komu přeskočilo zjistíme nyní stěží. Nejedná se o finální podpis prezidenta Trumpa, ale o strategii. I prezident Trump občas musí podepsat rozkazy, se kterými bytostně nesouhlasí ale prostě jako prezident Pentagonu a fakticky NATO je donucen.

 

Ta zásadní chyba je, že USA už dávno nemají technologickou, ale stejně tak ekonomickou převahu, jakou měly v době Reagana. Další prezidenti a Pentagon vše prošustrovali,  dolar se zoufale drží na své pozici ač by měl razantně oslabit (devalvovat) a dluhy je nemilosrdně požírají. Vědci (zahraniční) z USA utíkají zpět domů a technologie se stěhují na pomezí Rusko - Čína, kam se nyní soustředí převážná část světa, ač se to USA snaží zoufale zastavit.

Dnešní hlavní hráči si rozdělili úlohy, kdy Rusko třímá otěže strategie a Čína pracovně geopoliticky. A vše se začalo řešit v Moskvě (většinou v Soči). A odklon přátelství k Rusku vidíme nejen u Turecka, ale bez rozhodnutí Moskvy se už neudělá vůbec nic.

A v témže okamžiku chce rozpoutat stratég z USA opět další nesvár do horkého blízkovýchodního regionu? Pokud to není strašné, tak navíc komické. Jistě, válečný arsenál na to USA mají, ale to je tak vše. Ani jeden útok jim nevyšel: z břidlic a ropy vyšel jednoznačně vítěz Putin a Rusko, z napadení Sýrie vojsky USA, Británie a Francie vyšel vítězně Putin, V Libyi už Rusko připravuje plán, a naši agenti na školách v čele s Člověkem v tísni bojují minulou válku, aniž si všimli, že se geopolitický svět změnil a z USA se stal řadový stát, který se snaží dokonce rozprodávat nerostné bohatství a hádá se z Ruskem. Reagan se musí obracet v hrobě, co z něho Bushové, Clintonové a Obamové udělali. Otázkou je, nakolik v tom má prsty Izrael a zoufalý pokus izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odklonit obvinění z korupce a vazby.

 

My, starší 50+ můžeme krásně doložit vývoj vztahu k USA: obrovský obdiv v době Reagana a Thatcherové, přes uměřené přátelství kolem roku 2000, k odporu k dnešní době až na ostrůvky pomatenců, jako jsou zelení pošukové, extremističtí Piráti na Prague Pride a globálním oteplování a pár procent zaslepenců, netušících která bije a jak se svět změnil. A hlavně: obdiv k USA se totálně změnil na celém světě, americký internet všem otevřel oči a s nimi informace, kdo je strůjcem všeho zla. Dnes už se neprotestuje proti USA pouze v části arabských států a SSSR, ale celý svět má dost zabíjení, provokací a strachu z terorismu.

A v této době bezprizorní vražda, kdy USA 20 let přítelíčkují s těmi, aby jim pomáhali, aby je následně popravili a zavraždili stejně tak jako dnešní rozvrácenou Libyi, nebýt Ruska tak Sýrii a stratégové z Pentagonu si nevšimli, že se svět změnil a modla (USA) už neexistuje a mnozí k nim mají už jenom pohrdání.

Vražda, kterou nemocné USA provedly může vyeskalovat k ještě většímu terorismu po všech západních zemích a my bychom měli dát razantně najevo, že teroristické útoky neschvalujeme. Nebo se může příště pomsta týkat i nás. Takže to byla chyba a vláda se musí od amerického terorismu jasně distancovat. 

Pokud však nemají USA plán udělat z České republiky válečnou zónu, protože se sem stěhuje 40 000 amerických vojáků.  Co zde budou dělat, když jsme údajně místo s největším mírovým potenciálem, jak hlásá vláda? Proto sem stěhují desetitisíce amerických vojáků?

To je největší strategická chyba: budeme zařazeni do válečné zóny a USA si myjí ruce: příští boje budou u nás. Vážně naše rozvědky se tímto nezaobírají, nebo už nesmí?

 

A podobné úvahy sdílejí i jiní

Andor Sandor
před 19 hodinami

Když dal Napoleon zabít vévodu d´Enghiena za zradu, kdosi prohlásil: "Bylo to horší než zločin, byla to chyba." Obávám se, že stejné chyby se dopustil Trump, když nechal zabít íránského generála Sulejmáního. Jde o podstatně větší a významnější figuru než byl Bin Ládin či Bagdádí, který měl velmi blízko k duchovnímu vůdci Chameneiímu a měl "pod palcem" velkou část Blízkého východu ovládaného Teheránem, který si nemůže dovolit nic neudělat jako odvetu. Destabilizace regionu dále pokračuje.

Každopádně k popukání to není a pro Českou republiku nastal čas hodit zpátečku!