Soutěží se obvykle ve dvou. Účastníci toho klání před sebe postaví plné půllitry, bez pomoci rukou je uchopí zuby, a postupným nakláněním půllitru "umístí" obsah půllitru do svého žaludku. Nikdo by mě to ani nenapadlo, ale mého kamaráda Honzu Vláška ano.
Byli jsme totiž velitelé čet v přijímači (na vojně) a po přísaze patřilo k dobrému, že právě "odpřísahaní vojáci" hostili své velitele pivem.
To byla naprostá klasika a protože venku bylo již teplo, seděli jsme v zahradní restauraci na Litoměřicemi a k tanci a poslechu nám hrála mladá cikánská kapela.
Omlouvám se, slovo Rom tehdy nebylo ještě vynalezeno, takže kapela byla taková jaká byla. Podobně, jako Louis Armstrong pro nás byl černochem a žádným "afroameričanem". A jak tak pomalu stoupala hladina piva v krvi, začaly se rodit podivné nápady.
A jeden, obzvláště drzý vojín, byl tak oprsklý, že mého kamaráda a kolegu Honzu vyzval k soutěži ve vykousávání piva. Dostali čerstvé půllitry, Honza se úkolu zhostil skvěle, ale onen oprsklík to nezvládl a po Honzovi zpola vypitý půllitr hodil.
To byla neslýchaná urážka, kterou jsem se okamžitě rozhodl ztrestat a vyvléci provinilce za hranice té zahradní restaurace a tam mu dát "na budku" neboli "přes dršťkovou polévku". A dva z té cikánské kapely k nám přiběhli a zabránili nám v exekuci. Prostě nechtěli mít při svém vystoupení průser.
Můžstvo ovšem pravilo: Neboj Jirko, my si to s ním srovnáme. A protože jsem na rotě usnul spánkem spravedlivých, nemohl jsem tomu zabránit. Ale, když jsem se dozvěděl, co se stalo a jak ta pomsta probíhala, zmocnil se mě strach z represí.
A kdyby se to provalilo, tak asi represe budou. Onen přestupce se totiž tak opil, že o sobě nevěděl, mančaft ho i s matrací donesl na hajzlík, tak ho všichni korporativně pomočili a jednomu se to zdálo, tak ještě vykonal "velkou" a to přímo na něj.
Zní to neuvěřitelně, ale bylo tomu tak. Říká se tomu extrémní chování. A já jsem včera, ze záznamu shlédl pasáž o Radku Bangovi, ve které byl též zmíněn koncert Ortelu někde, kde jsem zapomněl, a bylo nám podprahově sděleno, že Ortel hajloval.
| Samozřejmě, že žádné záběry hajlující kapely Ortel reportér nepřinesl. Pouze a jen záběry pár opilců, kteří opravdu snad i hajlovali. Ale, to je přece totéž, jak kdyby někdo v roce 1975 natáčel ten výše popsaný incident s hajzlíkem a pak ho propagandisticky vysílal, jako "úroveň ČSLA". |
Ortel, ani Hofer, ani Marine le Pen a ani Geert Wilders zákony svých zemí neporušují. Jen jsou prostě nepříjemní euro-establishmentu, kterému kladou nepříjemné otázky a nastolují nepříjemné alternativy.
A protože ty alternativy jsou pro velkou část, možná někde i pro většinu, je třeba proti nim, s veškerou leninskou tvrdostí, zakročit.
Naši vysněnou multikulturní Evropu, ve které se původní národy rozplynou jako kostka cukru v přistěhovaleckém čaji, si prostě brát nenecháme.
Zveřejněno se souhlasem autora
