Archív - Domácí

Poslední zimy byly teplé, málo sněhu, takže zimní přikrmování více ptáčkům škodilo, než pomáhalo. Tato zima však je opět zimou, předpovědi, že zde bude již tento rok Sahara příroda sama vyvrátila a tak není na škodu dát slovo odborníkům, když jsme už na většině míst planety Země zvířátkům jejich území zabrali a přirozenou stravu jim sebrali.

 

 

 

V zimě nastávají v našich zeměpisných šířkách podmínky, které značně ztěžují přežití stálých druhů. Dlouhodobě nízké teploty zvyšují nároky na termoregulaci. Čím je ptačí tělo menší, tím rychleji ztrácí teplo, a proto potřebuje více energie, aby dokázalo udržet stálou teplotu. Získávání potravy navíc komplikuje sněhová pokrývka, zmrzlá půda a krátká délka dne, během něhož ji mohou ptáci shánět. Pro přežití dlouhé a mrazivé noci je nutné vytvořit si dostatečné tukové zásoby. Není to však věc jednoduchá. Aby získali dostatek potravy, musí např. modřinky jejímu shánění věnovat 85 % dne a takový kos musí nasbírat dvakrát tolik bobulí, kolik sám váží.

Je to už několik století, co nás lidi napadlo, že bychom mohli ptáky v těžkých časech podpořit. Velký rozmach přikrmování se datuje od 19. století a např. ve Velké Británii dnes přikrmuje 75 % domácností, často po celý rok. Takto rozšířený zdroj potravy již získává na významnosti a může nejen zvyšovat pravděpodobnost přežití přezimujících populací, ale také ovlivňovat průběh hnízdění. Pravidelně přikrmovaní ptáci hnízdí dříve a mají vyšší hnízdní úspěšnost. Právě tato zjištění vyvolávají otázky, jaké následky mohou mít umělé zásahy do životního cyklu ptáků v delší časové perspektivě, a je-li vůbec na místě, abychom ptáky přikrmovali.

Domníváme se, že pokud se budeme držet několika zásad, můžeme našim ptákům přikrmováním významně pomoci. Doporučujeme však krmit pouze od listopadu do konce března, po zbytek roku si ptáci potravu snadno najdou sami. Musíme mít také na paměti, že umístěním krmítka na svou zahradu na sebe bereme velkou zodpovědnost. Ptáci tvoří tukové zásoby především v druhé části dne. Při rozhodování, kde se před nocí nakrmit, počítají pravděpodobně také s naším krmítkem a pokud v něm bude potrava chybět, může být již pozdě shánět ji někde jinde. Pokud se tedy rozhodneme ptáky přikrmovat, měli bychom to dělat pravidelně a poskytovat stále přibližně stejné množství potravy.

Kam s krmítkem?

Jak má krmítko vypadat, ukazují obrázky. Kam ho ale umístit? Můžeme jej buď zavěsit, nebo připevnit na stabilní podstavec, vysoký alespoň 1,5 m. Vždy by mělo stát na otevřeném, dobře přehledném místě, vzdáleném alespoň 2 m od keřů či stromů, aby nebylo snadno dostupné predátorům. Umístíme-li krmítko na strom, zavěsíme ho raději na větev než na kmen stromu. Krmítko také nikdy nedáváme do blízkosti nechráněné skleněné plochy, do které by mohli ptáci narazit. Vždy pamatujeme na to, aby krmné místo zůstávalo v čistotě. Pravidelně odstraňujeme ptačí trus, slupky semínek a případné kazící se zbytky.

Co do krmítka patří a co ne

Nejběžnějším krmivem jsou směsi olejnatých semen (slunečnice, mák, proso, lněné a konopné semeno, řepka), lákající především zrnožravé ptáky. Výhodně je nakoupíme např. v zahradnictví, ale slunečnici si lehce vypěstujeme i na vlastní zahradě či balkóně. Ptákům pak můžeme nabídnout celá plodenství a sledovat, jak jednotlivá semínka dobývají. Nabídku můžeme zpestřit nasekanými vlašskými či lískovými ořechy. Drozdovitým ptákům předkládáme různé druhy bobulovin (jeřabiny, šípky, plody hlohu či bezu černého), ale i jablka (celé plody i pokrájené sušené křížaly) nebo rozinky. Bobuloviny můžeme nasbírat při podzimní procházce a doma je zmrazit či naopak usušit, pak je před podáním znovu namočíme. V tomto výčtu nesmíme zapomenout na tradiční lůj, vždyť sýkorkám ho před okno věšely už naše babičky. Lůj neboli živočišný tuk získáme nejčastěji hovězí, ale i skopový, použitelný je také tuk králičí. Naopak vepřové sádlo ptáci dobře nepřijímají. Využijeme i rostlinné oleje ve formě tzv. ztužených pokrmových tuků bílé barvy (nikoliv margaríny!), které jsou lépe stravitelné, obsahují méně nasycených mastných kyselin a více vitamínů.

Chceme-li krmit kuchyňskými zbytky, musíme pečlivě vybírat, abychom ptákům neublížili! Vyvarujeme se slaných, kořeněných, uzených a plesnivějících či jinak zkažených potravin včetně přepáleného tuku. Neuvařená rýže, sušený kokos a těstoviny v trávicím traktu ptáků nabobtnají a můžou vést až k úhynu! Kousky tvrdého nesoleného pečiva a chleba musíme nejdříve namočit, než je položíme na krmítko. Z našeho jídelníčku můžeme ptákům nabídnout např. ovesné vločky, strouhanou mrkev, tvaroh či tvrdý sýr, kousky masa nebo vařených brambor a rýži, ale pouze nebyla-li vařena s kořením. Řadu ptáků také potěší odřezky ze slaniny či masa nakrájené na drobné kousky. Máme-li chuť si s přípravou krmení více pohrát, máme k dispozici celou kuchařku receptů (viz Literatura a Recepty).

Zimní přikrmování představuje nejen pomocnou ruku podanou ptákům z naší strany, ale i my na oplátku získáváme. Přináší nám dnes tak vzácný blízký kontakt s přírodou, umožňuje nám pozorováním pronikat do tajů ptačího chování a leckdy teprve na krmítku spatříme druh, o kterém jsme ani netušili, že může zavítat do naší zahrady.

Literatura:
V češtině dosud nevyšla specializovaná literatura, v knihovně ČSO si však můžete půjčit tituly, ze kterých jsme čerpali i v tomto článku.
Burton, Robert (2003): Birdfeeder guide. Dorling Kindersley London. Ve spolupráci s RSPB.
Golley, Mark (2006): Cooking for birds. Fun recipes to entice birds to your garden. New Holland London.

Recepty

Šišková pochoutka

Borové šišky mají tvar, který přímo volá po tom, abyste ho využili! Až půjdete příště na procházku, najděte ty největší borové šišky a ukuchtěte ptákům jednoduchou a rychlou pochoutku.

 

 

 

• 4 a půl hrnku loje nebo ztuženého rostlinného tuku
• 1 hrnek tvrdého rozdrobeného chleba (nejlépe celozrnného)
• půl hrnku vyloupaných slunečnicových semínek
• půl hrnku prosa
• čtvrt hrnku rozinek (nebo např. nadrobno pokrájených křížal)
• velké plně otevřené borové šišky

 

 

 

• Na pánvi, případně v kastrůlku nechte rozpustit tuk. Pak jej odložte stranou, aby trochu zchladl. Mezitím v míse dobře promíchejte zbylé přísady (kromě šišek).
• Jakmile tuk začne tuhnout, vmíchejte ho postupně do směsi přísad.
• A teď šišky! Směs vtírejte mezi otevřené šiškové plátky, a když jsou plné až po okraj, rozvěste je po zahradě a těšte se na strávníky.

Lahůdka pro strakapoudy

Tak tohle je osvědčená klasika! Snad žádné jiné pozorování na krmítku se nevyrovná zážitku, kdy vám na něj přiletí strakapoud. Míhání černé a bílé s červenými záblesky, to je nádhera. A není lepší cesty, jak tyhle krasavce přilákat, než pomocí dobrotami prošpikovaného špalíčku.

 

 

 

• dřevěné špalíky (ze silné větve či tenčího kmínku) max. 60 cm dlouhé
• lůj

 

 

 

• Do špalíku vyvrtejte přibližně osm děr o průměru kolem 2,5 cm a asi 4 cm hluboké.
• Díry napěchujte lojem i s případnými zbytky masa a špalíky rozvěste.
• Lůj můžete také nejprve rozpustit v rendlíku a po zchladnutí díry plnit vzniklou měkkou směsí.

Jak vyrobit samosypné krmítko

Pomocí skleněné půllitrové zavařovačky rychle zhotovíte jednoduchý násypník. Můžete použít i sklenice či plastové lahve jiných rozměrů, jen pak přizpůsobte velikost zadního panelu a základny.

 

 

 

1. dřevěné prkénko o síle kolem 25 mm (základna)
2. dřevěné hranolky vysoké min. 20 mm (boční ohrádka)
3. zadní panel z překližky
4. vruty
5. popruh
6. zavařovací sklenice o objemu 0,5 l
7. dřevěné kolíky vysoké asi 80 mm

 

 

 

• Zadní panel připevněte pomocí vrutů (nejlépe nerezavějících) kolmo k základně.
• Boční hranoly přitlučte hřebíky, aby vytvořili ohrádku. V rozích však nechte vždy malý otvor pro odtok vody.
• Vyvrtejte do základny otvory pro kolíky, které budou držet zavařovačku, a k zadnímu panelu připevněte pomocí hřebíčků popruh, který sklenici bude jistit. Nakonec zašroubujte tři krátké vruty, na kterých bude sklenice stát.
• Sklenici naplňte krmením, uzavřete víčkem nebo přiklopte kusem tvrdého papíru (např. pivním táckem), obrácenou ji postavte na vruty a upevněte do popruhu. Nakonec uvolněte hrdlo, potrava bude sama postupně vypadávat.

 

Mezeru mezi okrajem sklenice a základnou můžete přizpůsobovat pomocí vrutů a kontrolovat tak množství vysypávající se potravy. Samosypné krmítko lze zavěsit na strom či položit na zem. Můžeme je překrýt klíckou z pletiva s velkými oky, abychom dali šanci drobnějším druhům před většími a agresivnějšími a zároveň ptáky chránili před predátory.