Napadlo vás, že když nikdo nic nemusí uklízet, vracíme se do doby kamenné? Že je divné, když nikdo nemusí chodníky uklízet a každý si máme nosit v kapse píseček a lopatičku? 

 

A což teprve okolí nemocnic, kde by každý předpokládal vše uklizené natolik, že nejen zdraví se nebudou plácat na ledovce jak kapr na suchu.

Čím to, že když schvalujeme tisíce a tisíce nových zákonů, tak se vždy míjejí s tím, co potřebují obyčejní lidé?

 

Pak se divíme, že je zdravotnictví tak nákladné, když si sami sobě vytvářejí zákazníky. Různé neziskové organizace demonstrují za práva různých divných seskupení. Nebylo by lepší, kdyby začaly demonstrovat za práva nás, obyčejných lidí?

Ústřední vojenská nemocnice Praha, Břevnov.

 

Doplnění 30.1.2017 - dnešní rozsudek

 

Kdo zaplatí úrazy?

Pravou nohu si muž poranil 20. ledna 2006 v Pražského ulici na Barrandově na chodníku, který se v zimě neudržuje. Muž má podle svého právníka trvalé následky a kotník ho stále bolí. "Má zhoršenou pohyblivost a je to spojené i s bolestí," upřesnil advokát Mario Švehelka. Městský soud v Praze žalobu nejprve zamítl s tím, že zraněný muž bydlel nedaleko a situaci mohl předvídat.  Ústavní soud se ale v loňském roce chodce zastal. Zdůvodnil to tím, že muž měl vhodnou obuv, vybral si nejlepší možnou cestu a přizpůsobil stavu chodníku i tempo chůze.

Muž se dočkal odškodnění ve výši přes 750 tisíc korun. Kromě toho od hlavního města dostane 213 tisíc na náklady řízení.

 

Viník neznámý, potrestán je daňový poplatník a politik se směje.