Jsme zvláštní národ; řešíme dva tucty iráckých běženců, co nazvali své ubytování přemalovaným kravínem, ale jaksi nám mezi prsty uniká fakt, že u nás žijící školáci ze sociálně vyloučených rodin často nezvládají ani dodělat základní školu. Jsou mezi nimi i děti, které propadají už v první třídě.
A nejen Romové... Podle analýzy Univerzity Palackého v Olomouci vydané v roce 2015 vyrůstá v sociálně vyloučených lokalitách přibližně 38 tisíc dětí do patnácti let. Děti z tohoto prostředí často předčasně ukončí svoje vzdělávání. A to je existující problém, ne s však jen běženci, kteří o nás zatím, zaplať pánbůh, ani nezavadili...
Snímek Břetislav Olšer
Tak co, milí petenti a petentky, pořád jste přesvědčeni, že se o imigrantech, lidských bytostech, nemá psát, jako by šlo o škodnou zvěř či parazity valící se do naší vlasti, aby vysávali sociální systém? Proč tedy neřeknete politikům, které žádáte o miliardy pro svoji vědu a výzkum, aby vám z této sumy odebrali polovinu a věnovali ji běžencům, kteří nás přijdou na stovky milionů? A kde budou ty vaše, jež s velkou slávou vyjednal místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, kterého by měl zajímat i zdrcující fakt o děsivém vzdělání nevzdělání dětí ze sociálně vyloučených lokalit...?
Že jen když jsou děti, chtějí ve své naivitě mít za svůj životní styl pobírání sociálních dávek? Pak si ale v dospělosti zvyknou na nicnedělání, na lichvu, drogy a začne je bavit krást poklopy z kanálů a bronzové tabulky ze hřbitovů. Nemůžeme jim vnucovat svůj hodnotový systém. Patří zkrátka do kategorie asociálů, odmítajících autoritu. Skončili v ghettech právě proto, že nejsou schopni dělat kompromisy výměnou za to, co chtějí nebo potřebují. Námi vnucovaná pravidla každý týden porušují, protože odmítají jednat podle jiné než své vlastní vůle. A nechápou, že není možné dostávat něco za nic...Dostávat něco za nic je amorální…
Mají v sobě zvyk svých prapředků kočovat, ale v přístřeší se musí chovat podle potřeb větší skupiny, přestože mají ve zvyku zůstávat vzhůru, pít alkohol a dělat rámus celou noc, i když ostatní lidé potřebují spát, aby mohli jít ráno do práce? Musíme si uvědomit, že tyto lidi, co přežívají v ghettech, nezajímají naše zákony či způsoby chování. Co bude mít Rom z toho, že bude čistý a dodržuje hygienu? Romové vybírají popelnice, kradou vše, co má něco společného s kovy. Romská komunita se prostě dělí se na ty, jež zajímá pouze rodina, práce a úspěch, a na ty, jejichž smyslem života je pobírání sociálních dávek… Olaští Romové mají navíc svého krále a ještě jiné geny; krádeže, zvané čorkaření, považují za tradici svého cikánského rodu.
Čas však oponou trhnul a Romové u nás spadli z lopatky, jakoby problémy, které s nimi má společnost, najednou přestaly existovat. Je zde riziko, že romská nevzdělanost je jako nemoc, která v případě zanedbání bude mít dalekosáhlé následky. Romové se ve své většině ale vůbec nezměnili, dál jen natahují své ruce, aby dostali sociální dávky, přičemž řada z nich o práci záměrně ani nezavadí, naopak jim velmi vyhovuje, když se mluví o jejich diskriminaci, jak je nechce nikdo zaměstnat jen proto, že jsou cikáni.
Vlastně jsou za umělou diskriminaci vděční. Jako děti, které vycítí, že o ni rodiče ztratili zájem a beztrestně si dělají, co je napadne. Takto lze charakterizovat současné předvolební dění v Česku, kdy politickou veřejnost zajímá jedné - jak zlikvidovat Andreje Babiše, co vede v preferencích ve všech krajích. Nedávno ho ničili kvůli EET, co už mají všechny civilizované státy Evropy, minulý týden se zase řešil jeho střet zájmů se zarputilou snahou ho zbavit buď vlivu v politice pro střet zájmů, nebo alespoň jeho podniků a médií. A poté byla na tapetě nafouklá kauza romského tábora v Letech...
„Byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ měl říct Babiš ve Varnsdorfu poté, co si mu místní lidé stěžovali na soužití s Romy. Za větu o táboře, kde zemřelo přes tři stovky Romů, který byl podle Babiše pro lidi štítící se práce, se staví i místostarosta. „Pustili se do něj starousedlíci, že Romové dělají nepořádek a nepracují. A hodně slušně řečeno mu řekli, že dříve tito lidé vždy pracovali. A pan Babiš pouze citoval výrok svého známého o pracovním táboru. Pasáž ‚šup a byl tam‘ ale stoprocentně nepadla,“ řekl místostarosta.
Avšak Babiš šel místním lidem svými větami ještě víc na ruku. „Nějaké jeho vyjádření lidi nezajímá. Když tady byli na návštěvě ministři Dienstbier s Marksovou, tak nám dělali jen ostudu, jak si před lidmi otírali ruce, když na něco sáhli. Nechtěli ani vylézt z auta, když to viděli. Babiš se šel podívat přímo do romských bytů,“ uvedl místostarosta Varnsdorfu Josef Hambálek. Babiš během své návštěvy města řekl, že dříve lidé, kteří nechtěli pracovat, skončili v pracovním táboře, jako byl ten v Letech. A byl oheň na střeše u Kalousků; Babiš byl rázem rasista a popírač holocaustu..
Zde je nezbytné se vrátit k mému nedávnému článku. Objevil jsem zajímavý text, z něhož lze citovat: "Čas od času se vynořuje, vyvře a zase zapadne téma cikánského tábora v Letech. Největší spor se odehrává o kategorizaci " koncentrační tábor ". Přitom zde jde pouze o nepochopení, nicméně mám podezření, že úmyslné. Z gramatického hlediska jde skutečně o tábor, kde byli koncentrovány cílové subjekty. Z hlediska přísně faktického nelze Lety srovnávat s Treblinkou, Sobiborem, či Osvětimí. Je smutné, že v současnosti toto místo slouží jen jako vyšší karta pro argumentačního ferbla opratě chtivých. Všude na komunikačních dálnicích lze nalézt mnoho podkladů na téma tábor v Letech. Zde je jeden, který se mi osobně jeví jako nejserióznější..."
Tábor v Letech u Písku byl otevřen 8. srpna.1940 a měl sloužit jako pracovní tábor pro osoby vyhýbající se práci a vést internované osoby k pracovním návykům a tím také k trvalé práci. Takovýchto táborů bylo zřízeno několik desítek po celém území Protektorátu Čechy a Morava. Kromě tábora v Letech a Hodoníně u Kunštátu byly tyto tábory také v Plané nad Lužnicí, Mirošově, Hradištku a na dalších místech, kde probíhala nějaká výstavba silnic a podobně. Celkem bylo v těchto pracovních táborech internováno 50 tisíc osob... http://www.zwittau.cz/WEB/lety.htm
To je však pochmurná minulost, kterou se snažili politici našít Babišovi na triko. A všem dohromady jaksi uniklo to, co řešili vášnivě ještě před rokem, kdy Česko podle Světové banky zaplatilo za Romy, kteří neměli možnost získat dostatečné vzdělání, nepracují a proto většinou jen pobírají sociální dávky, kolem šesti miliard korun. Tím, že Romové nepracují a nic neprodukují, ztratilo loni Česko zhruba 9,7 miliardy korun. Vše je ve vzdělanosti.
Do speciálních škol chodí necelých třicet procent všech romských dětí, u ostatních českých dětí jsou to dvě procenta, více než poloviny z cca sto tisíc českých Romů v produktivním věku nemá práci, nejčastěji nepracují romské ženy – zhruba polovina z nich je na mateřské dovolené a stejné množství nemůže, spíš nechce najít práci, děti jsou „výnosnější“. Český muž si průměrně vydělává cca 27 489 Kč, česká žena přes 20 684 Kč, resp. romský muž 12 300 Kč, romská žena 8 020 Kč…
Neprošel ani inkluzivní nápad věšet na stěrače automobilů tyto přívěšky...
Proč je zde rozdíl? Sociálně vyloučení obyvatelé v drtivé většině nechtějí pracovat, i když tvrdí opak a potenciální zaměstnavatele označují za rasisty a svoji nezaměstnanost za diskriminaci, kompletně demolují svá obydlí. Vytrhané vodovodní baterie několikrát způsobily havárie s vodou, nahromaděný odpad v domech přitahuje nechtěný hmyz a hlodavce. Pak se vrhnou třeba na ubytovnu, kterou zdemolují stejným způsobem. Pravidelné kontroly jasně potvrdily, že hygienický a technický stav objektu ohrožuje život místních obyvatel a není možné jej v takovémto stavu dále provozovat.
Na dveře a okna nechávají radnice přivařit mříže, musí vypnout vodu a odpojit elektřinu. Dnes je hlídají bezpečnostní agentury… Problém je rovněž v majitelích ubytoven pro chudé, za což dostávají za bydlení šestičlenné rodiny z jejích sociálních dávek až 24 000 korun měsíčně. Vyplývá to ze zprávy sdružení Vzájemné soužití. Organizace pomáhá hlavně Romům, její terénní pracovníci se zaměřili na deset ubytoven v Ostravě. V roce 2011 se v Ostravě vydalo na doplatcích na bydlení asi 87 milionů korun, loni 172 milionů.
V Ostravě byl před třemi roky slavnostně vyhlášen jiný pomocný gadžovsko-romský program pod názvem “Ruku v ruce”. Jeho šlechetným cílem, financovaným z peněz Česka i EU, bylo zaměstnávat Romy, učit je pracovním návykům a pomáhat se vzděláváním romské komunitě, která žije v ostravských čtrnácti ghettech v počtu zhruba deseti tisíc obyvatel. Od 1. února 2012 se měli povinnost všichni v Ostravě řídit heslem: „Lepší život s rodinou – lepší soužití s většinou“.
Sociální inkluze Ostrava totiž znamená naplnění rovněž dalšího hesla: „Musíme je vzít mezi sebe“ a přitom si uvědomit, že každý člověk je jiný. A nejen inkluzování, ale i Dža dureder – Pokračuj II., což je spíš jen fiktivní podpora romských středoškoláků, aby se hlásili na vysoké školy. Organizuje ji sdružení Slovo 21. K tomu je i Katalog sociálních služeb, opět z peněz EU… http://www.rukojmi.cz/clanky/1206-zazil-jsem-v-cesku-uz-dve-hitovky-zvane-inkluze-skonci-obe-fiaskem-romska-i-ta-skolska
Připomenu nyní svá slova z jednoho mého nedávného článku: Zažil jsem už dvě inkluze a obě patrně skončí fiaskem; u té romské se nebylo čemu divit, ale u té školské je sice řada pochybností, spousta otázek a málo času... Vzniknou třídy a studijní skupiny pro postižené děti, s výukou budou pomáhat stovky asistentů pedagogů a vše bude kontrolovat právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem? Každopádně s tím počítá novela školského zákona a suma není malá; jde o "novinku" za 5,2 miliardy korun. Mentálně, tělesně či jinak postižené děti by se tak měly učit v běžných namísto v praktických školách.
Školní rok 2016-17 začal a mámy i tátové jsou nervózní; na jaké děti se tedy má inkluze vztahovat? Na všechny školou povinné, tedy i na ty, které trpí ADHD, resp. hyperkinetickým syndromem s poruchou pozornosti; tyto děti jsou nepozorné, aktivní a impulzivní v míře, která není přiměřená jejich mentálnímu věku a pohlaví. Jednotlivé symptomy vystupují do popředí v situacích, které kladou požadavky na udržení pozornosti a sebekontrolu. Máme ale nový vynález MŠ, novelu školského zákona opět se slovem inkluze, jenž se nyní týká společného vzdělávání v základních školách pro děti zdravé, mentálně i fyzicky postižené... Po česky řečeno - hotový galimatyáš...
Fiktivní oporou zejména ostravských Romů v ghettech, co měla být už dávno za obdržené miliardy zrušena, je indický občan Kumar Vishwanathan. Podle výroční zprávy činil roční příjem jeho sdružení Vzájemného soužití 25,5 milionů Kč, vydání téměř 26 milionů, z toho na mzdy pro cca 45 zaměstnanců přes 11 milionů Kč… Plus plat osobního šoféra pro dr. Kumara. „Domnívám se, že romská komunita je budoucností této země, protože je to rostoucí komunita,“ říká, ale nedodává, že porodnost romských rodiček je účelově až kolem deseti dětí.
A máme tyto nebohé romské matky v televizi, jak si plačtivě stěžují, že jejich dětí se nemají v čem umývat, nemůžou jim uvařit čaj ani poté, kdy doma leží s chřipkou. Ale to, že žijí v odpadcích, exkrementech a naprosto nehygienických podmínkách zaviněných jejich matkami, to je pro Kocábovské aktivisty nepodstatné a rozvěšují antirasová hesla. Jeden udatný Rom nedávno pro kamery vykřikoval, že je 21. století, rakety létají na Mars, ale děti musí spát na ulici..
Škoda, že nedodal, jak nepřizpůsobiví Romové i v 21. století “vybydlují” jim poskytnuté byty a kradou dál… Co to je „vybydlování“? To jsou poklopy na kanalizaci, kliky u dveří či oken, elektrické vedení, kovové trubky na vodu, kovové zárubně… zkrátka, co je z kovu, s tím do sběrných surovin. Ale když si nakoupí cigarety a alkohol a mají zaplatit nájem, stěžují si, že nemají za co, když ještě nedostali sociální dávky z daní gadžů…
A emigrují do Kanady, Anglie či Nizozemska. Jaké zkušenosti mají s malými Romy v Kanadě? Deník Toronto Star napsal, že romští adolescenti vykazují nulovou znalost angličtiny, chabý vztah ke škole i vyučování a ve srovnání s vrstevníky jiných národností značně omezené znalosti. Šokovaní učitelé je popisují jako žáky, kteří neznají ani tak banální věci, jako je školní zvonek nebo rozhlas. Řada z nich ve rvačkách ohrožuje své spolužáky, jsou neuctiví k učitelům, nedělají domácí úkoly a často i na několik dní nedodržují školní docházku, a to i na základní škole. Jeden z Romů vysvětlil náhlou absenci své 14leté dcery tím, že už má věk na vdávání a školu proto nepotřebuje…
Jak si poradí novodobá česká inkluze ministryně Valachové ve výuce češtiny? Značná část Romů, především v sociálně vyloučených lokalitách, totiž mluví zvláštním jazykovým koktejlem, odborníky nazývaným jako romský etnolekt češtiny. Sice hovoří česky, ale řadu slov a dalších jazykových ingrediencí si přenáší z romštiny. Romové na našem území do 2. světové války mluvili českým dialektem.
Ten však zanikl poté, co nacisté většinu jeho mluvčích zavraždili v koncentračních táborech, včetně toho v Letech. Nyní zhruba tři čtvrtiny Romů v Česku, kteří ovládají svůj jazyk, hovoří slovenským, zbytek maďarským nebo olašským dialektem.
A ještě něco ze zahraničí, kde jsem je zažil sám na vlastní kůži jako novinář, který o romském exodu řadu let psal... Třeba perličku; na protest proti přijetí romských dětí do základní školy v anglickém městě Gloucester totiž přestali někteří „bílí“ rodiče posílat na výuku své děti. “Obáváme se, že naše děti budou zbity a že je děti kočovníků okradou, bude-li jim povolen vstup do školy,” svěřila se jedna matka. Rozruch propukl poté, co se hned vedle školy utábořila romská rodina s šesti dětmi. Právě z nich mají rodiče obavy. Do školní budovy museli malí Romové chodit s doprovodem. No, prosím, předchůdcem české inkluze s asistenty...
Chápu, že běženci nám nahánějí děs a hrůzu, byť jsme zde měli jen dva tucty iráckých křesťanů, co se u nás napili, najedli a oblekli, aby pak odmítli český azyl, vzali roha do Německa, odkud je vykázali zpět, takže dle nejnovějších zvěstí skončili v Maďarsku... To trvalo skoro rok, během něhož jsme z našich myslí vytěsnili jediný zásadní problém á la Czechia - asi 200tisícové romské etnikum ve zhruba 600stech českých ghettech...
Není zkrátka vyhnutí situacím, kdy si budeme muset zvyknout na život v běžných evropských městech jako Londýn, Paříž, Brusel, Madrid, Amsterdam a v dalších, v nichž je již nyní běžnou situaci, že se v nových mešitách či v parcích muslimové v galábiích pětkrát denně modlí k Alláhovi, kdy též my budeme muset žit v domech s černochy či míšeneckými rodinami a kdy si ? budeme muset zvykat na jinou kulturu i jiná náboženství, ať se nám to bude líbit nebo ne... můj článek z rou 2011... Blíží se vzpoura nepřizpůsobivých a sociálně vyloučených…
Inu, slavní petenti - mudrci, slovutní mistři, páni magistři, páni docenti geologie, psychologie, theologie, zkrátka inteligence, co říkáte na to, že je u nás sociálně vyloučených 38 tisíc děti, z nichž mnohé propadají už v první třídě...? Že zatím jsme v Česku výjímkou, když spolužijeme hlavně jen s vietnamskou či romskou komunitou, ale možná přijde čas též na soužití s dalšími etniky, přičemž se dnešní minority budou blížit možná nejen k romským, ale i muslimským majoritám... God Save The Czech republic... PS: Téměř třetina muslimů ve Francii z jejich celkového počtu přes pět milionů odmítá republikánské hodnoty a normy. Vyplynulo to z průzkumu agentury Ifop, podle něhož 29 procent z populace muslimů v zemi upřednostňuje tradiční právo šaría před francouzskými sekulárními zákony. K tomu většina francouzských muslimů – 60 procent – se domnívá, že by muslimským dívkám mělo být dovoleno nosit ve škole šátek. Francie to zákonem zakázala před 12 lety…S láskou tam dnes vzpomínají na zlodějské Romy, co by se nikdy neopásali dynamitem a stali se mučedníky pro islámský ráj s huriskami...
Zveřejněno s povolením autora:
