Samozřejmě z nějakého rozhovoru, pokud nedáváme cílené otázky (třeba předem, aby bylo možno odpovědět fundovaně a aby se nemusel bát člověk ve významné funkci podrazu), nelze brát vše doslovně.
Na druhou stranu není možné se spokojit s evidentními manipulacemi nejvyššího činitele Bezpečnostní informační služby. Už jenom proto, že jeden typ otázek je frekventovaný X krát denně a hroutítí se západní říše dělá vše pro to, aby zhroucení o několik let ještě oddálila. Jak propagandou, tak zoufalým kvantitativním uvolňováním a v neposlední řadě výhrůžkami.
|
O co jde? Pozorně si přečtěte tuto větu: Představte si, že pro servery, účelově založené poslední dobou pro propagaci Evropské unie a NATO budete dávat pomlouvačné rozhovory, jak účelově vznikají servery a weby, které pomlouvají Evropskou unii a chválí Rusko. Že je to jak ze Švejka? Bohužel jejím protagonistou je tentokrát šéf BIS Koudelka. |
Vždy je kvalitní web či médium, které vítá exodus ekonomických migrantů, aniž oddělí běžnou migraci ve velikosti promile a která je skutečně obohacující od exodu miliónů demoralizujících zločinců, či band, které neznají nic, včetně základní hygieny. Stejně tak kvalitní médium má chválit ženu, která je mužem a muže, který je ženou, protože tím se násobí miliardové zisky nastřelovačů dětí a zatímco kritizovat tyto skupiny je závažné provinění, dostali jsme se do stádia, že zplození potomka klasickou cestou je skoro stejný zločin, jako kritizovat multikulturalismus.
Kvalitní médium nezveřejňuje, že černoch je černoch, ale běloch, který nějak prošel Afrikou a dostal božský vzhled Afroameričana či Afroevropana.
Zveřejnit o nepřizpůsobivosti nepřizpůsobivých a o neúctě k druhým prostě kvalitní médium neudělá. Pokud ano, musí být v hledáčku BIS a pan Koudelka udělá vše, by takové médium pomluvil a dehonestoval jako konspirační.
Zatímco Johny Cash žádal o ruku svojí budoucí ženu June z velké lásky před svými příznivci country hudby, nemocná pan Navrátilová žádala další ženu na tenisovém kurtě, aby deklarovala, že i s prsy je vlastně chlap a svět to musí přijímat.
Zatímco vědec Stephen Hawking, ač je ve strašné tělesné schránce velice omezen, snaží se společnosti dát to, co může obohacovat a nežádá demonstraci Prague Pride těžce životem zkoušených, slipové orgie máme brát jako součást kultury 21 století.
Žurnalistika ve veřejném zájmu??
BIS opakovaně ve svých veřejných výročních zprávách upozorňuje na ruský vliv a informační působení v českém prostoru. Je patrné, že v posledních letech, například s ohledem na konflikt na Ukrajině, tento vliv zesiluje?
Na to nemusíte být špičkový analytik, abyste zaregistroval rostoucí počet nejrůznějších rádoby zpravodajsko-informačních webů, které se naprosto neskrývaně podílejí na šíření dezinformací a podpoře proruské politiky.
Jaký je obvyklý pohled na svět proruských médií?
To by bylo na výrazně větší prostor, než nám dává krátký rozhovor. Stručně řečeno, a tedy velmi zjednodušeně popsáno, se jedná o ovlivňování nálad široké veřejnosti, neustále vyvolávání pocitů, že všechno je jinak, že za vším je něco nekalého, demokracie je slabá, západní společnost v čele s EU a NATO prolezlé korupcí a byrokracií a tak dále. Cílem je zahlcení veřejného prostoru spoustou informačního balastu, který běžným občanům má sebrat pevnou půdu pod nohama. Nic není jisté, existují alternativní pravdy… Na reálný základ se pověsí nebezpečná dezinformace, takže pro laika je zpráva věrohodná.
V jakém prostředí si Rusko v ČR nejčastěji buduje své (dez)informační struktury?
Jak už jsem zmiňoval, asi nejlépe je to patrné na rostoucím počtu takzvaných zpravodajsko-informačních webů. Internet je volný svobodný prostor, kde je možné šířit celkem cokoliv.
Ve výroční zprávě zmiňujete „vyvolávání či přiživování vnitrospolečenských a vnitropolitických tenzí v ČR“. Je možné konkretizovat, kdo se na tom podílí, případně jakými metodami?
To jsou právě případy šíření dezinformací a nejrůznějších polopravd, jejichž cílem je vyvolávat konflikty a rozdělovat společnost. A nemusí jít jen o tzv. proruské weby. Těch témat, která rozdělují společnost je řada a cílené dezinformace tuto polarizaci živí. Lidé mají velmi odlišné názory na migraci, Evropskou unii, přijetí eura nebo na ekologii. Typickým znakem manipulace je nahrazení informací a argumentů emocemi. Lidé se často rozhodují iracionálně jen na základě pocitů, které v nich vyvolávají emotivně podané příběhy, které ovšem nemusí mít vůbec reálný základ. To je pak živná půda pro šiřitele dezinformací.
Jenomže pan BIS – Koudelka je buď neschopný, nebo manipulátor: čí chleba jíš, toho píseň zpívej.
A to je pro občana o službě, která by měla být nejvyšší tajnou ochranou daného státu, strašné pomyšlení. Nikoliv pro lokajskou vládu, ale pro svobodu občana daného státu. Kdyby si totiž pan BIS dal jenom trochu námahy, musel by konfrontovat masívní vznik údajných „proruských webů“ se vznikem zahlcení „antiruských dezinformačních webů“, které mají jediný úkol: občanům České republiky vsugerovat, že Evropská unie a Lisabonská smlouva a nikdy jinak, že je to ta nejúžasnější věc na světě, že USA jsou nejmírovější stát na světě, že se tam vyrábí pouze obranné bomby a Pentagon mimo USA nikde neválčí. Například náš web vznikl v roce 2000 a to už pan BIS neráčí veřejnosti sdělit. Proto nemá odvahu konfrontovat, jaké weby a kdy vznikly z jedné, i druhé strany. Stejně tak zbaběle odmítá sdělit, kolik amerických tajných agentů zde působí a zda jsou také v hledáčku jako v Německu, či ve Francii. Ale to by asi své křesílko a lukrativní plat rozhoupal…
A tak si můžeme jedině zoufat, v jakém dezolátním stavu mohou být naše tajné služby, když nejsou schopny přesně popsat, zda náhodou většina pouze nevyplňuje prostor, který jednostrannou propagandou otevřela hlavní masmédia. A že zatímco ve Francii a Německu hoří ulice jako na Ukrajině v Majdanu, čeští majitelé údajných dezinformačních webů upozorňují pouze slovem, co nám Evropská unie slíbila a co nám nakonec (ne)dala.
Že by pro ně nakonec bylo psané slovo nebezpečnější a mělo větší kalibr, než rychlopalná zbraň, či dokonce mírové bomby armády USA? To by s námi bylo ještě horší, než jsme si ochotni připustit…
