Jak prochází data českou ekonomikou, když slyšíme superlativy nad zářným vedením minulé vlády a zoufalým pláčem zaměstnavatelského svazu? Neměl by statistický úřad vysvětlit mnohé ukazatele, které příliš nezapadají do sebe?
Odbočme na úvod do USA, kde ekonomický server Roklen.cz popisuje tutéž záhadu
Američané jsou dnes bohatí jako nikdy dříve a nezaměstnanost se od vypuknutí krize snížila na polovinu. Ekonomové však varují, že na oficiálních údajích z amerického trhu práce něco nesedí.
|
Tak nízko jako dnes byla americká nezaměstnanost od druhé světové války vlastně jen v několika málo krátkých fázích. Miliony Američanů v nejlepších letech totiž opustily trh práce a práci ani nehledají. A protože nehledají práci a nejsou tedy zaznamenáni v oficiální statistice, tak se o jejich situaci prakticky vůbec nemluví. „Šestina mužů v nejproduktivnějším věku nemá žádnou práci. Situace je dramatičtější než v době hospodářské krize ve 40. letech,“ varuje podle německého serveru Welt ekonom Nicholas Eberstadt z liberálního ekonomického institutu American Enterprise Institute. V knize „Men Without Work“ popisuje Eberstadt tento vývoj jako americkou neviditelnou krizi. Ještě v šedesátých letech prý pracovalo téměř 100 % mužů ve věku 25 až 54 let, od té doby ale tato hodnota stále klesá. Americká vláda odhaduje, že z oficiální statistiky vypadlo již deset milionů mužů ve věku 25 až 54 let. Velká část těchto lidí žije z peněz svých blízkých nebo jsou kvůli své pracovní neschopnosti v předčasném důchodu. Velmi nízká podpora pak většině stačí jen na přežití v hodně nuzných podmínkách. Jen 10 % mužů, kteří nepracují, ale nejsou ani vedeni jako nezaměstnaní (studují nebo se jinak vzdělávají). Zbylých 90 % podle Eberstadta nic smysluplného nedělá. Americká neviditelná krize. S čím si ekonomové neví rady? |
Vraťme se do České republiky - ani u nás údaje z trhu práce a realita nesedí
televize hlásá, jak zoufalý je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, či pracovníků, kteří by skutečnou práci chtěli. A prý především Praha je na tom katastrofálně a musíme přijmout 200 000 a více pracovníků. Jenomže jak naložit s fakty, které i u nás naznačují, že pravděpodobně je stejný problém jako v USA? I u nás vláda ČSSD buď přes ministryni Marksovou a premiéra Sobotku předkládala data, která neodpovídala skutečnému stavu, nebo vůbec veřejnosti data nedávala.
Jaké autentické skutečnosti podezření evokují?
Nedostatek pracovníků nutí ziskové firmy, aby razantně zvedly platy. Tím přetáhnou ty kvalitní, ale neprosperující nemohou přidat a zanikají. Jenomže u nás se zvedala minimální mzda z nařízení vlády a co hůř: dokud stát nepřidal paradoxně státním úředníkům, lékařům, hasičům, učitelům a všem ostatním z mandatorních výdajů, platy se neměnily. Dokonce jaká je situace nyní na pražských pracovních úřadech a platových relacích? Můžete sehnat zaměstnání, ale nabízený plat je i na Václavském náměstí jako minimální mzda až do výše 14 000 hrubého ve službách a 18 000 hrubého v kvalifikovaných profesích. Je pak divné, že všechny stánky či většina prodejen na Václavském náměstí je obsazena Ukrajinci, zatímco čeští muži těžko shánějí práci, se kterou by uživili rodinu a ještě měli na činži, která se pohybuje kolem 15 000 Kč/měsíc i v okrajových částech Prahy? Pouze jsou nabídky na řidiče, vysokozdvižné vozíky, skladníky a úklid. A když vystoupí starosta z Karviné, že platový průměr v Praze je vysoký, lze nabídnout pouze jediné: přijďte do Prahy na úřad práce a zeptat se na nabídky s výší platu. Horentní sumy jsou za předpokladu, že jako uklízečka máte kvalifikaci se znalostí němčiny, angličtiny či francouzštiny.
A další tlak feministek v čele s Jourovou, která bere třičtvrtě miliónu měsíčně zní:
Chlapi berou statisticky strašně moc, my ženy máme právo na stejný plat. Nikoliv na stejnou práci, ale na stejný plat. Když pomineme, že statistiky tragicky kulhají a metologie by západní státy měly udělat věrohodné a skutečné, nevidíme nikde ženy, které by skutečně pracovaly. Mimo toho, že jsou používány především jako mluvící hlavy všech úřadů, institucí, médií a když je práce na silnici, v lese, v polomech a kalamitách o feministickou ženu nikdo nezavadí! (Nechť promine ta část žen, které nejsou vidět a dřou do úmoru či datlují do počítače jako zběsilé)
Nová ministryně práce a sociálních věcí by měla jako první úkol zadat podřízeným, aby nejdříve kvalifikovaně vytvořili databázi skutečně nezaměstnaných, skutečných a pseudo invalidů, zadat zdravotním pojišťovnám prověrku všech invalidů ve skupinách, které nejsou jednoznačné (např. ztráta končetiny apod.), a na to nasadit nové přehodnocení různých dávek.
Další neuvěřitelná zvrácenost: například proč úředníkům, pracujícím v HorníDolní, kteří mají poloviční náklady na bydlení a služby než ve velkoměstech, Marksová, Šabatová a Dientsbier vyrovnali platy, takže ženy ve městech nemají skoro ani na činži, zatímco v malých obcích si proti průměru žijí nad poměry?
Pokud tyto zločiny po ČSSD vláda Babiše odstraní a veřejnosti předloží věrohodné informace navíc, čert vem nějaké Čapí hnízdo, která je možná více šikana, než skutečně trestný čin.
Ve skutečnosti jsou totiž strany jako ČSSD, KDU-ČSL, ODS, TOP 09 či Starostové daleko více extremističtější, než strana pana Okamury či Babiše. A důkazy jsou snadno k dohledání: stačí si zajet na Václavské náměstí, na pracovní úřady, ale i třeba do Teplic či Ústí nad Labem, kdy v teplém počasí si není kam na veřejnosti sednout a nejsou tam s mobily a alkoholem přestárlí, či skutečně invalidní. Ti tam ani místo neseženou...
Zda tyto podvody také odstraní i v USA, Řecku, Španělsku, Francii či kdekoliv jinde na západě? To nechme na nich, ale abychom se opět dostali mezi ekonomickou špičku, musíme začít u této zvrácenosti u nás: odstranění nesmyslných statistik, lží a podvodů, v krajním případě utajení.
