Nejdříve problesklo éterem, že berou 39 000 Kč. Pak přispěchal s vysvětlením ministr Plaga, že to je prognóza a že berou 32 300 Kč. Ale už málokdo se zamyslel nad tím, že to prostě nevychází.

 

Co bylo vysloveno?

„Těch 39.000, co poslední týden běhá, je projekce průměru za rok 2019. To znamená, jestli se ho podařilo naplnit, budeme vědět na začátku roku 2020. Nikdy nepadlo, že to budou mít učitelé od ledna."

Z nejnovějších dat ministerstva tak vyplývá, že průměrný měsíční plat zaměstnanců představoval ve třetím kvartálu asi 28 500 Kč, u pedagogických pracovníků celkem 32 300 Kč a u nepedagogických pracovníků to pak bylo necelých 19 000 Kč.

 

A nyní se podívejme na tyto mzdy jinak.

Kuchařky ze škol odchází, protože mají o něco málo víc, než minimální mzdu. Pokud hovoříme o roku, za který to bylo dle ministra údajně spočítáno, byla minimální mzda 12 200 Kč a až letos vzrostla o 1 150 Kč a to na 13 350 Kč. A i z televize víme, že kuchařky a další nepedagogičtí pracovníci brali cca 13 000 Kč. (Jedině, že si mohou vzít zbytky jídel domů, či mají školní byty tam ještě mnohé drží a ředitele to nic nestojí).

A znovu se podívejte touto optikou na data o průměru. Také je vám jasné, že to nevychází, byť nemáte k ruce přesný počet té které skupiny? Kouzla čísel jsou čarovná...

 

Jakoby to připomínalo lékaře, kteří berou 70 - 100 tisíc, ale chudáci neuživí své rodiny, protože berou skoro minimální mzdu.

 

A pak se objeví zpráva, že výše průměrného důchodu k průměrné hrubé mzdě klesla ze 43% na 37%, takže ti se mají údajně stále líp. Většinou totiž neberou ani 13500 Kč. Polovina lidí ve starobním důchodu pobírá dokonce nižší penzi než 13.258 korun. Ta kvalita života s přibývajícím věkem jde jaksi do pryč. Ale kouzla čísel vytvoří imaginární bohatství.

Ó my se máme...

 

 

Přidat komentář

Lidé v této konverzaci

  • Návštěvník - Zan

    Opět bouře ve sklenici vody. Páni učitelé a peníze.A žádná debata o právech či spíše neprávech učitelů. Bylo by třeba si vzít poučení ze starého Rakouska či alespoň oné zbožňované 1 republiky. Tam nikdo učitele nestíhal pro nejaké podrobné ideje či předepsané učení. Školy byla prostě hodnocena podle výsledků žáčků, ředitele i učitelů rodiči a obecný povedomím v obci, městě. A pokud se týká příjmů, ve starém Rakousku byli platy na úrovni a mnohdy pod úrovní dělníka. Ovšem také bylo rozmezí platů učitelů. Viděno dnešními pohledy hezky v rozmezí od 20000 do 60000 Kč. Ergo byli hodnoceni podle hledisek dobrý, špatný a také podle odučených hodin - ergo TRŽNĚ. A to by jistě prospělo i dnes a vůbec by se nemuselo řešit, kde na to vzít.