Úvodník z Facebooku:
Člověk by řekl, že první krok člověka do vesmíru bude chápán přesně tak, jako to, čím byl - první krok člověka do vesmíru.
Ale není to tak.
Dnes je výročí letu Jurije Gagarina, prvního astronauta, kosmonauta, vesmírného pilota, člověka z planety Země a sympatického mladého muže.
Vzpomíná se v celém světě, včetně USA, země, která v té době byla největším rivalem Sovětského svazu ve vědě a v technice dobývání kosmu.
Ne tak u nás. A možná v Severní Koreji.
Již hodinu hledám zmínku, vzpomínku, komentář k dnešnímu výročí.
A jediné co jsem našel, je toto.
A tak podávám odkaz, myslím, že tento velký den v dějinách lidstva za vzpomínku stojí. Stejně jako o několik roků pozdější přistání amerických astronautů na Měsíci.
I ten Gagarinův let byl jedním krůčkem pro člověka ale gigantickým skokem pro lidstvo, i když si to nemyslí naše media, protože Gagarin byl Rus a tudíž pro naše novináře a kremlofóby nepřítel. Tomáš Haas
Právě dnes je tomu 56 let, kdy sovětský kosmonaut Jurij Gagarin vstoupil jako první člověk do vesmíru.
Raketa Vostok 1 byla vypuštěna z kosmodromu Bajkonur a s její pomocí se ikona vesmírného nebe vymanila ze sevření zemské gravitace a vstoupila na oběžnou dráhu naší planety. Bývalý Sovětský svaz oslavoval a s ním i celý svět. Spojené státy ale trošku méně…
Píše se 12. duben roku 1961 a v sofistikovaných útrobách Vostoku 1 sedí teprve 27letý sovětský zkušební pilot a průmyslový technik Jurij Alexejevič Gagarin (1934–1968), jemuž byla ani ne po dvou hodinách připsána hned dvě historická vesmírná prvenství. Gagarin se stal prvním člověkem ve vesmíru a prvním člověkem, který obletěl planetu Zemi. Během své 108 minut trvající výpravy se plně automatický Vostok pohyboval v maximální výšce až 327 kilometrů. „Let probíhá normálně, je mi dobře,“ řekl za celou dobu letu nebojácný kosmonaut.
Sovětský svaz nehrál přesně podle pravidel
Jen stěží si lze představit, co Gagarin během letu prožíval a jaké katastrofické scénáře se mu honily hlavou. Nevědění a nejistot bylo mnoho, nikdo si například nebyl jistý tím, jak stav beztíže ovlivní samotného pilota. Gagarin uvnitř kulovité kapsle zastával spíše jakýsi pasivní odborný dohled; veškeré ovládací a kontrolní úkony byly ovládány automaticky nebo z ústředí. Inženýři ale počítali i s nenadálými situacemi, v jejichž případě by Gagarin obdržel kód umožňující převzít manuální řízení lodi. Šéfkonstruktér vesmírného programu Sergej Korolov nebral ale protokol v úvahu a Gagarin daný kód obdržel již před samotným letem. Po zdárném dokončení mise se kosmonaut zhruba 7 kilometrů nad zemským povrchem katapultoval a poté bezpečně přistál na zem. Až do roku 1971 byla tato informace utajována, protože Mezinárodní letecká federace (FAI) určila, že pilot musí přistát na zemský povrch s kosmickou lodí, jinak nebude daná mise počítána jako oficiální let do vesmíru. Gagarin s Vostokem 1 ovšem ani přistát nemohl, protože loď nebyla vybavena přistávacími tryskovými motory. Po historickém úspěchu se stal Gagarin prakticky z hodiny na hodinu celebritou. Dostalo se mu pocty nejen od obyvatelstva, ale také od Sovětského svazu. Kosmonaut byl vyznamenán Řádem Lenina a dostal titul Hrdiny Sovětského svazu. Také byly postaveny pomníky a na jeho počest se dokonce přejmenovaly i některé ulice.
Sovětský svaz slaví, ale co Spojené státy?
Obrovský úspěch sovětského vesmírného programu znamenal velkou ránu pro Spojené státy americké, které svůj první kosmický let plánovaly už na květen téhož roku. Měsíční zpoždění ale dohnat nemohli. Sovětský svaz neusnul na vavřínech a už v srpnu 1961 kosmonaut German Titov obletěl planetu Zemi ve Vostoku 2 celkem 17krát, během čehož ve vesmíru strávil více než 25 hodin. Američané se vytoužené pozornosti dočkali až v únoru 1962, kdy astronaut John H. Glenn jako první Američan okusil oběžnou dráhu Země. Jeho let v kosmické lodi Friendship 7 trval skoro pět hodin, přičemž po dobu letu většina hlavních systémů pracovala bez problémů, tudíž i jeho mise znamenala velký úspěch a mnohými byla považována za strojírenský zázrak.
Nejlepší z nejlepších
Stát se prvním člověkem letícím do vesmíru nebyla pouze otázka štěstí, ale také vytrvalosti a píle. Gagarin byl vybrán z více než 200 ruských stíhacích pilotů, kteří se o místo ucházeli. Právě tito piloti byli považování jako ideální kandidáti, protože měli velké zkušenosti s extrémní rychlostí, zrychlením a neměli problém zvládat vysoké stresové situace, o které není ve vesmíru nouze. Nakonec byl vybrán nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin, jehož ikonické jméno zná celý svět.
Gagarin se narodil 9. března roku 1934 a měl tři sourozence, s nimiž vyrůstal v malé vesničce skoro 2 tisíce kilometrů od Moskvy. Jednoho dne byl poblíž svého domova jako teenager svědkem nouzového přistání ruské stíhačky typu Yak. A možná to byla právě tato náhoda, že se později stal členem aeroklubu, pod jehož záštitou v roce 1955 okusil první sólový let. Osud si to zřejmě přál a jen o několik let později podal Gagarin žádost o nové místo, s jejíž pomocí se vyšvihl mezi kosmonauty. Kosmonautova hvězda ale vyhasla jen krátce po dokončení akademického studia, kdy 27. března 1968 tragicky zahynul během cvičného letu.
Text: Petr Smejkal
Zdroj