Dnes je stále častěji urážen ten, co vysloví slova vlast, mír a čest, jakoby ďábel posedl šílenci dnešních prapodivných hodnot a paradoxem je, že byly doby, kdy lidé za svobodou utíkali na západ. Kam jsi šla, svobodo drahá?
|
Měl šedej plášť, kočičí krok, smutnou tvář, za pasem nůž a vedle něj kříž a snář.Ten piják hvězd na stovkách cest polykal prach. Tisíce mil, krysař to byl a já ho znal, píšťalku měl, šel kudy chtěl dál a dál, tisíce mil, krysař to byl a šel z něj strach.
Šel a kam stoup, vyrost jak sloup k nebi dým, na tisíc mil, krysař to byl, já to vím, šedivej plášť, kočičí krok, podivnej hráč. Píšťalku měl, šel kudy chtěl, dál a dál a každej tón, každičkej tón, kterej hrál, znamenal smrt, znamenal žal, znamenal pláč.
Hrál slovo "my" a "naše vlast", "mír" a "čest" a myslel "vy" a "vaše krev", "válka", "pěst", co musel znát, co uměl hrát svůdnejch not. Co divnejch slok, co divnejch slok dlouze hrál a z každý z nich hořící vích horce řval: nastoupit v řad, na rámě, zbraň, pochodem v chod!
Teď je tu zas, kočičí krok, smutná tvář, za pasem nůž a vedle něj kříž a snář, slyším ho hrát, je to ten tón tenčí než vlas. To v kostech měst začíná kvést bílej prach, píšťalka zní a všichni z ní máme strach, že přijde čas, kdy se ten hlas ozve i v nás.
Vím, chodí dál, tak jako dřív, prachem cest, já jsem ho znal, krysař to byl, piják hvězd, píšťalku má, křížek a snář, šedivej šat, a mně se zdá, a mně se zdá, že už je čas říct mu už dost, říct mu: už dost! Vem tě ďas! To je náš svět a krysí jed nechcem už brát |
Krásná ukázka, jak demagogicky uráželi redaktoři Rudého Práva ty, kteří chtěli svobodu i za cenu horšího bytí. A co dělá dnešní mainstream v čele Merkelovou a Evropskou unií prapodivných hodnot? Waldemar se musí obracet v hrobě...
