|
Podle tiskové zprávy Rady z roku 2016: „Dotyčná zpravodajská reportáž se zpronevěřila zásadě důsledného oddělování hodnotících komentářů od zpravodajských informací. Reportáž byla zpracována manipulativním způsobem. Divákovi podsouvala již konkrétní předdefinovaný názor na pojednávanou problematiku.“
|
Co například redaktorka Primy v „inkriminované“ reportáži uvedla?
„Obrázek, jak aktivisté v objektu hospodaří, si ostatně můžete udělat z fotek pořízených v objektu bezprostředně po zásahu. Neskutečný nepořádek, špína, všudypřítomné lahve od alkoholu a na zdech různá hesla, to je komunitní centrum. A teď zpráva jako z absurdistánu. Hnízdo obývané levicovými aktivisty včera převzalo, ano, slyšíte správě, cenu za občanskou statečnost. Ocenění z rukou Nadace Charty 77 aktivisté převzali v rezidenci primátorky.“
Nebo: „A třešnička na dortu. Peníze z ceny chtějí aktivisté věnovat organizaci Anarchistický černý kříž. Ten sice podporuje politické vězně, podle odborníka má ale i rysy extremismu.“
Ok, „třešnička na dortu“ nebo „zpráva jako z absurdistánu“, byť s pohledem redaktorky souzním, jsou třeba trochu navíc – ale to se proboha budeme chytat několika slov? V kontextu snad reportáž popisovala reálný stav věci. Viděli jste někdy to, čemu se říká Česká televize? Jakým způsobem reportéři a moderátoři ČT vždy narovnávají informace a vykládají je tak, aby se drželi notiček. Jakým způsobem ČT Déčko indoktrinuje nejmladší?
Oddělit informaci od komentáře z povahy věci úplně nejde
Ostatně k reportáži o Klinice se před dvěma lety pro Parlamentnilisty vyjádřili i mediální experti.
„Jestli to zdokumentovali, že tam opravdu ten švajneraj je, tak co je na tom? Když tam nic nearanžovali, tak na to mají právo, aby to takto vyhodnotili. K tomu televize a sdělovací prostředky jsou, aby to ukázaly. Nebo se už musíme bát toho, abychom nenatočili něco, jak to skutečně vypadá, a dát k tomu nějaký svůj komentář? Kdyby se všichni báli toho, co řeknou, tak bychom za chvíli měli cenzuru. Podle mě ta reportáž vůbec není manipulativní. Jen si myslím, že pražská kavárna zahájila boj proti Primě, protože Prima začíná mít čím dál tím víc televizních diváků, dere se dopředu a to její zpravodajství podle mého názoru je velice slušné a není nijak bulvarizující,“ uvedl Jiří Mikeš, lektor VŠE a bývalý dlouholetý ředitel Asociace komunikačních agentur.
„Myslím si, že ta volba slov zřetelně obsahuje příliš vysokou míru hodnotících výrazů. Proč to říkám takhle opatrně? V tom požadavku oddělení informace od komentáře, tedy faktu od hodnocení, je obsažena nevyřčená představa, že to jde. Ale ono to nejde. Každá informace je tak trošku hodnotící, to je prostě zakotvené v tom, že se používají jazyk a obrazy a my se slovy a obrazy spojujeme nějaké hodnoty, prostě to tak je. To, čeho se dá dosáhnout, je to, aby toho hodnocení bylo ve zprávě co možná nejméně. Čili je to otázka nikoli ano, nebo ne, ale je to otázka míry,“ vysvětluje profesor Jan Jirák z Fakulty sociálních věd UK.
Takže asi tak nějak…
Zveřejněno se souhlasem
