Tragéd Koudelka: tolik se snažil zalézt do spodní části CIA, až se mu to (asi) podařilo a jako rukojmí si vzal občany České republiky. Tak ten Orwell 1984 je odhalen, tvrdí capo di tutti Koudelka. (Nebo povolil, aby se tento žvást dostal na veřejnost, takže to z něho zdiskreditování BIS nesnímá, ba naopak.)
Pane Koudelko BIS, bereme Vás za slovo a
fakta roku 1968 zde jsou
(nejen 1968)
Mỹ Lai byl masakr více jak 500 neozbrojených vietnamských civilistů v roce 1968, včetně žen a dětí, který spáchali vojáci 23. pěší divize Americal U.S.
A půl roku před naší okupací!
|
(Na které stránce dějepisu se toto nalézá?) Před smrtí byly některé oběti znásilněny, zbity, mučeny, zohaveny nebo pobodány a těla některých povražděných byla vojáky znetvořena. Holčičky byly znásilněny i bajonety. Byl to přece nepřítel. |
Jednalo se o známý válečný zločin amerických vojsk v době války ve Vietnamu. Spolu s masakrem v No Gun Ri (Tehdy došlo k masakru přibližně 400 jihokorejských civilistů (prchajících před válkou) při amerických leteckých útocích v prostoru železničního mostu u vesnice No Gun Ri 160 km jihovýchodně od Soulu. Část obětí měla být zabita i palbou ze země, která spadala na vrub vojáků 7. jízdního pluku)
|
A když se provalilo? (Sovětský voják by dostal trest smrti jako válečný zločinec. A hrdina Američan?) Za masakr vyšetřováno a souzeno celkem 23 amerických vojáků, ale pouze jeden byl odsouzen, přičemž si v konečném verdiktu vysloužil trest tři a půl roku domácího vězení.
|
Task Force Barker (TF Barker). Rota C byla složena převážně z mladých, 18 a 19letých branců.
Během svého návratu na základnu si vojáci roty Charlie vybili svou frustraci zastřelením vietnamské ženy pracující na poli. Byl to jeden z prvních zaznamenaných případů agresivní reakce na válečné podmínky ve Vietnamu.
Před samotným ozbrojeným střetem plukovník Oran K. Henderson, velitel 11. brigády, vyzval své důstojníky, aby „postupovali agresivně na dostřel od nepřítele a nadobro jej vyhladili.“Ovšem podplukovník Barker údajně nařídil velitelům 1. praporu, aby spálili domy, zabíjeli dobytek, zničili zásoby potravin i studny. V předvečer útoku, na briefingu roty C, kapitán Ernest Medina řekl svým mužům, že téměř všichni civilní obyvatelé osad v oblasti Song My by měli odejít v 7:00 ráno na trh a každý, kdo v osadě zůstane, je pravděpodobně členem Vietkongu nebo alespoň jejich sympatizantem, a má být zlikvidován.[14] Následně byl dotázán, zda rozkaz platí i v případě žen a dětí. Ti, kteří tomu byly přítomni, později vypovídali o Medinově odpovědi různě. Někteří, včetně velitelů čet, vypověděli, že rozkaz pochopili tak, že mají zabít všechny partyzány a severovietnamské bojovníky a to včetně osob „podezřelých“ ze spolupráce s Vietkongem, ženy a děti nevyjímaje, jakož i všechna zvířata, poté vypálit vesnici, a znečistit studny. „Každá osoba, která před námi utíká, schovává se před námi nebo se zdá být nepřítelem. Pokud bude před Vámi utíkat muž, zastřelte ho, pokud by utíkala žena s puškou, zastřelte jí“. Jeden ze svědků v Calleyho procesu uvedl, že si vzpomíná na to, že Medina rozkázal zničit ve vesnici "vše co chodí, plazí se a nebo roste".
Velitel pěší čety William Calley na místě přikázal spustit na civilisty palbu. Tento rozkaz však někteří jeho vojáci neuposlechli. Další vojáci ale začali střílet a házet granáty po všech Vietnamcích, které zpozorovali. Mnohé civilisty povraždili na rýžových polích v okolí, na ulicích či přímo v domech. Mnoho obětí bylo před smrtí znásilněno nebo mučeno. Proti počínání svých vojáků Calleyho nadřízený kapitán Ernest Medina nijak nezasáhl, naopak sám se přidal k vraždění. Američtí vojáci vraždili ve vesnici více než dvě hodiny, dokud do situace nezasáhl praporčík Hugh Thompson, jeden z pilotů průzkumných vrtulníků, které měly asistovat pěchotě.
Ta úžasná americká společnost se chovala brutálněji než nacistické zrůdy.
Americké trofeje - lebky ubitých lidí - zábava zvrácené US ARMY
Navíc pozdější vyšetřování ukázalo, že masakr v My Lai nebyl izolovanou událostí. Stejná zvěrstva je masakr vesničanů v My Khe,který je méně známý. Vojenská operace nazvaná Speedy Express zabila tisíce vietnamských civilistů v Deltě Mekongu a získala pro velitele operace generálmajora Juliana Ewella přezdívku "řezník Delty".
Samozřejmě vše se dá dohledat, když to bude střední a mladá generace tušit.
Navzdory rozkazům, ve kterých byla vesnice označena jako základna nepřítele, v ní byly nalezeny jen tři ruční zbraně. Jedinou ztrátou, kterou americké jednotky utrpěly, byl jeden zraněný voják, který se postřelil do nohy.
A masakr v No Gun RI? To nebyl americký horor z Hollywoodu, ale zvěrstva páchaná "mírovou armádou USA"!
Čučkař Koudelka žádá, aby vše bylo v učebnicích dějepisů o našich bratrech ze západu. Dejme tiskárnám příležitost, nechť pravdu všem dětem zvěstují. A Orwell 1984 může jít spát...
