Jak před časem upozornil deník New York Post – třeba údržbář Angelo Torres pracuje sice pro město New York, ale se svým platem 33 tisíc dolarů ročně (zhruba 800 tisíc korun) si nemůže dovolit pronájem bytu, a žije tedy v autě.

 

Všude se ukazují pozlátka, mrakodrapy, báječný New York či Los Angeles, často zkráceně též L.A.

prospekt Los Angeles

A lidé mladí pak strašně touží po životě v USA. Hollywood, sen, nádhera. Jaká je však skutečnost?

 

Jenom pro představu, proč je cena nemovitostí v ČR tak zdánlivě vysoká: zatímco severní Amerika má 23,43 obyvatel na km2, Kanada dokonce 4 obyvatele na km2, USA mají 34 obyvatel na km2, Česká republika 133 obyvatel na km2, takže máme lidnatost skoro jako Čína (141 obyvatel na km2).

Napadlo někoho, že lidnatost máme skoro stejnou, jako Čína?

 

 

 Před očima máme Silicon Walley, Google, Facebook,růžový sen. A nechceme vidět skutečný život. Ten je mnohdy horší, než u nás, v České republice.

Americký úřad pro bydlení a městský rozvoj (HUD) zveřejnil pravidelnou zprávu, podle které je v zemi celkem 554 000 bezdomovců.

 V bezdomoveckých noclehárnách v New Yorku spí více než 23 tisíc dětí, některé rodiny takto „bydlí“ i více než rok. Jak bohatá to zem...

Ellen Tara James-Penneyová, čtyřiapadesátiletá lektorka nedaleké univerzity v San José, přespává ve svém autě už asi deset let: od doby, kdy na škole, kde v současnosti učí čtyři předměty, odpromovala. Kvůli vysokým nákladům na studium v USA se však vydatně zadlužila. Teď vydělává 28 tisíc dolarů ročně (asi 600 000 Kč), nestačí to však a domovem se jí stalo její staré Volvo. „Jsem v podstatě bezdomovec od roku 2007, jsem z toho opravdu unavená,“ říká ke své situaci. Bezdomovectví se tak zdaleka netýká pouze nižších socioekonomických tříd. Aby se stal člověk bezdomovcem, stačí přitom málo: delší nemoc, ztráta práce, zlomená končetina nebo rodinná krize. Co kdysi bývalo běžnou životní událostí, může být teď odsudkem k životu na ulici. „Většina lidí bez domova, které znám, nejsou bezdomovci, protože by byli závislí,“ říká Tammy Stephen, který žije v táboře pro bezdomovce v Seattlu. „Většinou jsou bezdomovci, protože si nemůžou dovolit bydlení,“ dodal.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/usa-spojene-staty-zapadni-pobrezi-bezdomovci-ap-chudoba-seattle.A171206_121553_zahranicni_fka

Střední vrstva či státní zaměstnanci ve městech (natož chudá) prakticky nemají na bydlení v normálních bytech ve městech a tak mají  dvě možnosti: pořídit si garsonku se studenou vodou, ve kterých na Moravě (Čunkovy holobyty) nechtějí bydlet ani Romové, nebo dojíždět i 150 km denně do práce. Jedině díky malému zdanění benzínu a tudíž levnému si dojíždění mohou dovolit. A ty zácpy prostě berou jako součást života.

 

 A jak vypadá bydlení? Všimli jste si, že každá vychřice odnáší celé domy a jsou vždy desítky mrtvých? Samozřejmě, jsou to domy, které u nás pohrdlivě nazýváme chatrče z papundeklů pro bezďáky, neboli, stlučené klády obité dřevotřískou. Bez sklepů, bez pevných základů. Pro Evropana může působit jako historický skvost. Američané si totiž rádi budují domy v tak zvaném  jižanském stylu. Bílé stěny a nízko umístěná okna v prvním patře, před nimiž se k střeše tyčí sloupy, které sice většinou nejsou nosné, ale jako dekorace působí zcela úchvatně. Pozlátko k ničemu. U nás bez pozemku by si to mohly pořídit i samoživitelky. Bohužel foukne větší vítr jako na Milešovce a domeček krásný, bílý z papundeklu a dřevotřísek je o deset kilometrů dál. A klády, které se při větru zhroutí, spadnou na zděšené obyvatele a zabíjejí. Ale mají velký obývák a pět televizorů. A počítač dnes i jako telefon. A díru v zemi vybetonovanou na bazén.

Naše zděné domy se sklepy a pivem "na sedmém schodě" by normální obyčejný státní zaměstnanec v USA nezaplatil ani za celý život. To je ten rub pozlátka USA. A pokud příjde vychřice, spadne pár tašek (v případě tornáda střecha celá dle technických dokumentů z USA) ale přízemí a sklep bezpečný. A Češi v tom byli až do vstupu do EU vždy machři a v celém světě žádáni! Dnes škoda mluvit, i u nás se už staví totéž, ale neočekávají se tornáda.

A co hůř: milióny lidí v USA co pracují či jsou v důchodu takže žádní "houmlesáci", žijí v maringotkách, neboli obytných přívěsech. U nás toto podřadné bydlení skončilo po válce a poslední Romy vystěhovali v Praze Modřanech do bytů kolem roku 1960. (Za cukrovarem tam byly desítky maringotek a pozor: slušných, pracujících cikánů, kteří žádné slovo Rom nepoužívali, dokonce se za ně styděli. Oni byli pracující cikáni!). Snad jedině lidé od cirkusu tak žijí, ale tam je to nezbytnost. A pak Romové v úžasné Francii.

česká maringotka kolem roku 1930

 

Mobil home - mobilní domov v USA v roce 2015

U-Haul naboli maringotka v excelentním názvu USA Mobile Homes

Auta, za kterými je zapřažen krytý nákladní přívěs firmy U-Haul). Název znamená „You Haul“, tedy „vy táhnete“ (za svým autem). Obytný přívěs, kdy miliony Američanů žijí jak tuláci, nebo se někde připojí na vodu a elektřinu a ani jim nepříjde, že z našeho pohledu jsou žebráci a "bezdomáči". Ale mají dolary, zatímco my koruny.

 

Proto mnozí Američané, kteří přijedou k nám a navštíví klasické české domy či dokonce chalupy jsou vyděšeni, že tak bohatý národ a tak bohatí lidé, na co se v USA většina nezmůže...

A prý to není nikde psáno, pro ně jsme chudí neandrtálci. Odněkud z pastoušek a zemljanek.

 

 Doplnění: oněch 20% není přesné číslo. V USA tuto statistiku nedokáží přes ilegály a různé bezprizorní spočítat. Je to prostě bohatá zem.