Zdánlivý pat ve skládání vlády má šílené možnosti, ale nejlepší je poslouchat tisíce geniálních politologů a politických geografů, (záhada, že na ten ansábl má stát peníze, když nejsou lidi na práci), kteří už svoji pomatenost ani neskrývají.
To však není námětem dnešní úvahy, nýbrž fascinující strategie Babiše, kterou si nejen "ti šviháci" a politologové, ale ani machři z počitačových mágů Pirátů neuvědomují.
Zdánlivě Babiš zahnaný do kouta má 8 pidistran v Parlamentu skutečně na háku.
Pokud tyto parlamentní pidistany proti Babišově elaktorátu přijmou nabídku, bude to rána smrtící.
Pokud tyto parlamentní pidistrany proti Babišově elaktorátu nepřijmou nabídku, bude to rána smrtící.
A teď babo raď.
Proto se Babiš záhadně usmívá a redaktorům to vysvětluje jako dětem. Přesto nechápou a melou si své.
Pokud to totiž některá strana přijme, je jasné, že trumfy drží Babiš a zásluhy bude sklízet Babiš. Jedině snad Okamurově výrazné osobnosti to neublíží, ale to nestačí. A když to 8 straniček odmítne? Voliči se rozzuří ještě víc a Babiš může dostat podporu, jaká je možná pouze v prezidentském systému či ji má Orbán. A co víc?
ČSSD je prakticky v bankrotu, ostatní strany sice dostanou jednorázovou odměnu od státu, ale na nové volby to nestačí, pouze ANO si může dovolit půjčku od Babiše, protože zvolením a úspěchem si může být jistá. Jediná neznámá by byla, s jakým skóre zvítězí. Piráti sice něco vydělají, avšak horko těžko euforie mládežnické extáze podruhé zapůsobí.
Takže Babišovi stačí, až se ostatní strany vycukají, protože ony jsou na tahu. A každé řešení pro ně je špatné. Babiš se snaží, ony mu hází klacky pod nohy. Ať aktivitou, či pasivitou. Na obé má Babiš stejnou výmluvu. Ale ty strany se samy zahnaly do kouta. Servilitou k Bruselu, zakládáním cenzurních center, fanatickou propagací Evropské unie a nikdy jinak. Jenom Babiš makal. Lehce se dá dokázat, že Česká televize byla v moci údajných demokratickcých stran. Stále útočila na Babiše, i když ten makal, ani se nezastavil.
Pokud ti šviháci se budou stále nadýmat, že jsou v Parlamentu, místo aby mysleli, Babiš má vše v kapse.
Je zde jedno konformní řešení: nechat Babiše rychle úřadovat a zajistit mu toleranci vládnutí. Důvod je známý ve staletí používaném úsloví: co sis nadrobil, to si také sněz. Žádný strom totiž neroste do nebe. Za bezostyšné, bezuzdné rozhazování už ČSSD stihl politický trest a Sobotku dostihl politický soudce kat. I Chovance za ztrátu svobody slova a podporu Lidových milic Jakuba Jandy stihl politický kat. Babiš toho byl součástí a zatím se vyvlékl. KDU-ČSL lavíruje - my nic, my muzikanti. Opět jsme přežili a v Parlamentu jsme. I rozplizlá ODS v Parlamentu je.
Právě skončil evropský supervolební rok a Draghi už oznámil, že rozdávání eur končí. Měnil se parlament v Lichtenštejnsku, Severním Irsku, Finsku, Francii, Velké Británii, Německu a nakonec v Rakousku a České republice. A koruna tvrdne. Nechť si Babiš a ANO sežere, co si nadrobilo. Kontrolou kontrol ještě žádný stát nezbohatl a tato vláda se vezla na nánosu hromad eur, které nasypala do Evropy ECB. (Evropská centrální banka). Trajektorie se otáčí. Sice nevíme, zda prudce, či pomalu, ale superprosperita EU končí a už bude hůř.
Babiš má možnost ukázat, jak stát řídí jako firmu. Zatím firmu Agrofert řídil skvěle: Agrofert se vezl na vlně dotací a povinném výkupu ztrátových produktů. Nechť rychle začne vládnout a ukáže, co umí. A připravme se na nové volby. Pokud to totiž nezvládne, pomsta bude sladká. (I když pro národ hořká). A ČSSD už to nyní zažívá.
