Nikdy bych nekopala do mrtvoly, kdybych neměla ten silný pocit, že do nás z hrobu kope Vašek bez ustání tak, jako to dělal, když ještě žil. Byl to on, kdo rozdělil národ na lepší lidi, co se sešikovali pod jeho prapor „pravdy a lásky“ a na ty druhé, kterým posměšně říkal „Čecháčci“.
Vůbec nechápu, proč zrovna z něho se dělá zbožňovaná ikona morálky a lidskosti. Muž nevěrný své ženě, přičemž svou zradu nijak před Olgou netajil, prezident schvalující nejednu válku. V té jugoslávské se postavil na stranu muslimských Albánců a nechal bombardovat naše bratry Slovany, křesťany v Srbsku. Nazval to dokonce „humanitárním bombardováním“ a je fakt sranda, že kavárenští tento výrok svého Vaška začali popírat až po jeho smrti. Celou citaci i souvislosti najdete ZDE.
Havlova prezidentská éra postihla Československo v předinternetové době, což bylo jeho štěstí. A tak nikdo a nic nenarušilo jednotu zbožšťování malého Vaška v masmédiích. Jiné informace než ty, kterými nás krmili, jsme zkrátka neměli.
Druhá věc je, že to byla doba čerstvě postkomunistická a lidem stačilo ke štěstí, že z novin a televize zmizela kostrbatá nomenklaturní mluva coby hlas strany a lidu. Přitom většinou ti samí novináři jen změnili scénář a podobně nesoudně opěvovali Havla.
Dělají to dodnes, nová generace žurnalistů se nepochybně na katedrách učila ze stejných učebnic jako staré komunistické kádry. A tak pořád lžou. Pořád překrucují. Pořád adorují to, co mají naučené adorovat a všechno ostatní ignorují, jako by neexistovalo. Popírají, plivou na všechny, kteří jdou proti jimi stvořeném proudu. Manipulují, ptají se na vyjádření pořád stejných lidí, kteří jim dodají takový citát, který potřebují a tak docela bez prdelky tyto lidi nazvou odborníky. A když už mají pocit, že si to situace žádá, nechají pár slov pronést lidem z opačného tábora, ale dají si zatraceně pozor, ať je to nějaká směšná figurka a ne skutečný oponent.
Kavárenští ztrácí důvěryhodnost, a tak tlačí o to víc na pilu. Připravili se sami o zbytky důstojnosti, když nám několikrát za rok naservírují Havla k výročí jeho svatby, smrti, narození. A také výročí zvolení prezidentem a ještě výročí druhé svatby, potom den, kdy zemřela jeho žena…
Jak moc zapáchající žumpa tahleta česká žurnalistika je, krásně ukázali, když o Zemanových narozeninách před pár dny nikde prakticky nepadla ani zmínka. Zato se prezidenta včera ptali na Havlovy narozeniny. To nevymyslíte.
Že v New Yorku odhalili Havlovi bustu, mimochodně fakt Vaškovi ani trochu nelichotí, tak z tohohle málem udělali živý vstup. A ticho po pěšině, že Zeman daroval 2 500 000 korun dětem v Klokánku.
Když už jsem u elit versus prezident, tak to se fakt musím pobaveně ušklíbnout pokaždé, když dětinsky trucovitě někde vyvěšují červené trencle. Dokonce i v Himalájích. Božínku. Jistě, Zeman jim spálil oblíbenou hračku a oni se s tím nedokáží smířit, dokonce si je pozval, ať to sledují a nazval je pitomci. No a pitomci ze sebe dělají ještě větší pitomce, když jsou schopní si spoďáry připnout i na klopu.
A to za ty hloupé, nevzdělané a nespokojené mají nás.
Kauza nového vlakového nádraží v Brně se dostala do fáze, kdy už vybírají název. Díkybohu, že my, národ, kterému Havel celý zhnusený říkal Čecháčci, tak my máme smysl pro humor. Vypsanou soutěž o název brněnského nádraží si pro sebe urvali recesisté a tak jsou ve finále coby pravděpodobný název Praha-východ nebo Šalingrad. Ale já pořád ještě trnu, aby nám ho nepojmenovali na Nádraží Václava Havla.
Když už v Praze má své letiště, má tam i svou lavičku, nejspíš nejdražší kus dřeva na světě. Tak přece brněnská kavárna nesmí stát stranou, že.
Abych to shrnula. Pro mne bude malý Vašek vždycky jen Čecháček Havel.
Koláž: JM mag
Zveřejněno se souhlasem
