Je přes půl července a ještě jsme se pořádně neohřáli, natož abychom se v Čechách vykoupali. Pod stan se nedá a na Šumavě mrzne. Kdo za to může? Bláznivá Gréta? Oteplovači, co chladí víc, než by bylo nutné?
Je letní ráno,
slunce,
v trávě kapičky rosy
a pak už jenom já.
Zula jsem si sandály a jdu bosa.
Škoda, že tu nejsi se mnou.
Té krásy, kterou vnímám očim
kterou cítím a které se dotýkám,
té je pro jednoho příliš mnoho.
Sedla jsem si do trávy a píšu ti lístek.
A strašně moc bych si přála,
abychom se už zítra dívali spolu
a říkali si přesně to, co ti teď v duchu zpívám.
A zase slyšíme od zemědělců nářek a sten, že chtějí dotace a že kdyby se to sloučilo, tak bychom my, občané jim mohli vyplácet peníze naráz: na horko a na zimu, na děšť a na sucho, na malou úrodu i na nadúrodu.
A vrchní oteplovači už zase vzali svá fidlátka, odletěli na Sibiř, a měří průměrnou teplotu tam. Ty naše už jim do výpočtu nesedí a průměr oteplení matičky Země kazí. I když v Rusku to teplo bude mít asi jiné příčiny: za oteplením Sibiře nebude globální oteplení, ale určitě Putin a objeví se to asi i v učebnicích Člověka v tísni.
Ale nám stačí jedno: prosíme, vraťte nám a dětem léto.
