V souvislosti s tím, že některá média se čím dál častěji snaží neseriózním a nestandardním způsobem získávat informace od pracovníků Kanceláře prezidenta republiky, a to dokonce i informace týkající se probíhajícího vyšetřování či informací klíčových pro bezpečnost České republiky, informuji z pozice vedoucího KPR o následujícím opatření. 

Kancelář prezidenta republiky v rámci boje proti dezinformacím, jehož význam potvrdila mimo jiné během jednání v lednu roku 2021 i Evropská komise, nadále nebude poskytovat jakékoli informace týdeníku Respekt, serveru Seznam Zprávy, blogu Deník N, redakcím 168 hodin a Reportéři ČT. Kancelář prezidenta republiky v souladu se zákonem dbá o svou pověst, přičemž zmiňovaná média dlouhodobě a vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní. V případě poskytování součinnosti ve formě zodpovídání dotazů e-mailem či telefonicky by se pracovníci KPR mohli naopak podílet na poškození dobrého jména České republiky, což je v rozporu s jejich pracovní smlouvou. Kancelář prezidenta republiky v minulosti mnohokrát poukazovala na flagrantní pochybení a nepřesnosti uváděné v mediálních výstupech těchto médií, na jejich přístupu k ověřování faktů to ovšem nic nezměnilo. Boj proti dezinformační scéně je přitom jedním ze zásadních témat nejen Evropské komise, ale i české vlády, a KPR se tímto krokem k této snaze připojuje.

Mezi typické prakticky dezinformačních médií je neověřování faktů či odkazování se na fiktivní informační zdroje, které ve skutečnosti neexistují - jak se již v minulosti ukázalo na konkrétních případech. KPR má zkušenost se všemi jmenovanými praktikami, ať už při vyvracení dezinformací o údajně "objednaném" výhrůžném dopisu z čínské ambasády, těžbě kamene z Lánské obory, jednáních expertního týmu prezidenta republiky a dalších tématech. Na většinu dezinformací KPR reaguje jejich důkladným vyvracením ve speciální rubrice na webových stránkách hrad.cz. 

Anonymní "zdroje" informací o různých kauzách a případech přitom názorně ukazují běžnou praxi českých médií - jde o způsob, jak zcela beztrestně lhát. Novinář má totiž před soudem právo na ochranu tohoto zdroje, a tak k šíření dezinformace stačí pouze odvolání se na anonymní zdroj. Dělo se tak v případě mnohých článků o údajných schůzkách s čínským velvyslancem (Deník N) či nyní při snaze o vyvolání další mediální kauzy týkající se zprávy BIS. I v tomto případě blogu Deník N našeptávají konspirační teorie různé tajemné "anonymní zdroje z Hradu". Dovolím si přesto vyzvat Deník N, aby předložil důkaz o tom, že skutečně komunikuje s pracovníkem Pražského hradu - ukáže-li se, že kdokoli ze zaměstnanců Pražského hradu komunikuje i přes stanovený postup se zástupci těchto dezinformačních médií, veřejně se omluvím.