Milan Uhde - Rozpomínky: Proč jsem já, který byl svou první hrou finančně zabezpečen odkýval v roce 1965 stranickému tajemníkovi vstup do strany. To píše ve své knize, zatímco ve Wikipedii je, že mu ani členství v KSČ nenabídli.
V 50. letech 20. století byl členem Československého svazu mládeže a vnitřně souhlasil s komunistickým režimem. Za zlom považuje rok 1956, kdy v důsledku událostí v Maďarsku prý ztratil komunistické přesvědčení a nebyl mu pak ani nabídnut vstup do KSČ.[3] Narodil se ve smíšené právnické rodině, jeho matka byla židovka.[2]
Poprvé byl pomýlený, když napsal báseň o Gottwaldovi
MILAN UHDE
(14. 3. 1953)
Jedenáct hodin s věže Víta
odlétlo jako černý pták.
Je po naději, neprocitá...
A opět slzou vlhne zrak.
Jak smutně zní teď cimbál polí,
neskřípou kola ve vískách.
Slunce své zlato skoupě drolí,
klarinet větru nepíská,
sestřička sedí nakloněná...
Tu tíhu chvíle sotva znáš.
Při drahém zvuku jeho jména
palčivě bolí dětský pláč.
Jak bych šel nyní Prahou potmě
a večer voní po kvítí.
Pohlédnu na Hrad: v Jeho okně
už zhasli, zhasli, nesvítí
a černý večer přelaskavý
bdí jako matka u syna.
Ověnčen kvítím první slávy
hospodář tiše usíná,
jak lehá otec ustaraný.
A pevně stojí jeho lid.
Do bitev půjde Gottwald s námi,
vzbudí ho těžká vůně lip.
Do bitev půjde před řadami.
Takže v roce 1953 píše oslavnou báseň na Gottwalda. Pak dostává v době, kdy ševci odevzdávali verpánky státu velké peníze za hru. V době čistek jako dítě intelektuálů z právnické rodiny studoval záhadně Masarykovu univerzitu v Brně. (Dnešní základnu Evropských hodnot a Jakuba Jandy). V roce 1965 odkýval vstup do strany, i když tvrdí, že mu to nikdo nenabídl. V době, kdy byl perzekvován, pracoval se zahraničními divadly a psal hry, i když se prý jmenoval jinak a nikdo nic údajně nevěděl. Prý ani nemusel ukazovat komunistům, kolik peněz za rok bere a když měl nulu, komunistům to divné nepřipadalo.
Byl udatný bojovník za KSČ a hrdý člen SSM. Po roce 1989 byl členem Občanského fóra, pak ODS, pak Unie svobody, dnes má prý zase názory jako ODS.
Ostře kritizoval cenzuru, totalitu a okleštění svobody slova, aby se 7.8.2017 v Interview ČT 24 v 18:53 Zuzany Tvarůžkové vyjádřil stejně, jako v době Klementa Gottwalda, kdy se bojovalo proti západním dezinformacím:
Má smysl proti dezinformacím bojovat? „Musíme se domluvit na tom, že dezinformace je něco, co vypadá jak informace, ale je vytvořena promyšleně a záměrně, aby někoho poškodila, tak v tom nevidím žádnou cenzuru a bránit se jí, tak v tom nevidím žádný problém.“ A stejně totéž tvrdili komunisti, když v padesátých létech likvidovali své politické protivníky a Pankrác se nadouvala politickými vězni, zatímco kachlíkárna se barvila rudou barvou krve vyslýchaných a Milan Uhde jásal nad zářnou budoucností Leninova odkazu.
Snad už ani není co dodat...
P.S. Je zde něco dezinformačního?
