Ilona Švihlíková má naprosto jiný pohled na svět než my kolem "Skrytá Pravda", ale to nic nemění na podstatě,  že popis faktů pro Český rozhlas 2 stojí za zamyšlení. A pokud někdo tvrdí, že rájem globalizace jsou USA a Donald Trump je primitiv - nesociál a tupí lidé v USA jsou jeho voliči, nechť si přečte, nebo se zaposlouchá do výkladu Švihlíkové.

„Současná forma globalizace většině lidí neprospívá. A proto hledají alternativu,“ myslí si Ilona Švihlíková. Dobře je to prý vidět v USA, kde sice globalizace vznikla, ale vydělávali na ní jen ti nejbohatší. „A Donald Trump vyhrál s heslem: America first. Tedy že ze všeho, co se bude dít, musí mít Američané prospěch.“

V Americe je jídlo na příděl 

„Ve Spojených státech je dnes obrovská ekonomická nerovnost. Nezaměstnanost je sice nízká, ale na trhu práce je stále méně lidí – ostatní jsou mimo. 47 milionů Američanů například odebírá potravinové lístky, protože se nemohou uživit,“ popisuje ekonomka. 

 O tom, že USA zoufale potřebují modernizovat selhávající infrastrukturu, už skoro nikdo nepochybuje, a bezesporu by takovou práci ocenili mnozí ti s prekarizovanými úvazky, kteří dnes pracují 70 hodin týdně a nemohou se z toho uživit. Takovéto projekty by mohly být významným impulzem pro americkou ekonomiku i společnost. Větší potenciál pro tvorbu pracovních míst vidí Švihlíkova spíš v obnově zanedbané infrastruktury, do které se desítky let neinvestovalo.  Na tom se vzácně shodují levicoví i pravicoví ekonomové.

Jak se vlastně žije těm obyčejným Američanům např. z Pensylvánie či Ohia nebo i odjinud? Jan Keller popsal jejich situaci tak, že sice mají práci, ale ta práce např. v McDonaldu jim generuje 1/3 toho, co dříve vydělávali třeba v automobilce. Jak je to s tou prací, s pracovními úvazky, s pracující chudobou, s potravinovými poukázkami? Milovníci USA tvrdí, že je tam pětiprocentní nezaměstnanost, takže se vlastně nic neděje…

Nežije se jim dobře, a proto také hlasovali pro Trumpa a Sanders oslovil tak obrovské množství mladých voličů. Spojené státy dlouhodobě trpí prekarizovanou prací, vysokým počtem nedobrovolných částečných úvazků či vyčleněním z trhu práce, což pak „koriguje“ tu na první pohled optimistickou míru nezaměstnanosti. Ta už dnes, ve světě pracující chudoby, vypovídá čím dál méně o tom, jak se lidem opravdu žije. Ty doby, kdy se z práce muselo dát uživit, už jsou pryč.

Dobře je to vidět na klesající míře participace na trhu práce v USA – stále více lidí je „mimo“, a to i mimo statistiku. Důležitá je i vysoká nerovnost, hodně vysoká i na tradičně méně sociálně orientované USA, a také to, že lidem dochází, že ten „koncept selfmademana“, tedy ona sociální mobilita, je prostě jen mýtus a že je podstatně větší šance, že pokud se v USA narodíte jako chudý, zůstanete chudý.

Říkat, že „nic se neděje“, může jen ten, kdo skutečně skálopevně věří establishmentu – kdyby tomu tak bylo, tak lidé jako Trump nikdy nemohou uspět.

Reaganovské déjà vu 

Trump proto slibuje vypovědět nevýhodné obchodní dohody, zdvojnásobit ekonomický růst a vrátit do země pracovní místa. „Je to takové reaganovské déjà vu: politika snižování daní pro korporace, deregulace v energetice, soběstačnost. Snaží se otočit kolem času zpět do 80. let, ale obávám se, že svět už je dnes někde jinde.“ 

Možná by však nebylo od věci připomenout Iloně Švihlíkové, Marksové a všem těm "socialismům", že ony to byly a jsou, kteří tvrdí, že jsou potřeba všude kompenzace, sociální dávky, sociální výpomoci, výjimky z daní a výpomoci chudým, až to korporace a nejbohatší vzaly za své a přestaly se starat o mzdy zaměstnanců: také proč, když to nahradil stát. A toto je pouze výsledek, kdy lidé začínají chápat, že socialismem to začíná a socialismem to končí. A to, co je dnes už i v USA, žádný spravedlivý kapitalismus není, ale hybrid pseudokapitalismu střižený socialismem a to je cesta do pekel!