Přijde mi, že čím mizernější filmy se u nás točí, tím více nejrůznějších cen se rozdává, tím honosnější, nabubřelejším je tenhle filmový Český lev.
Bohužel, zřejmě nejde jen o můj subjektivní pocit. Pokud vím, navzdory faktu, že se u nás točí čím dál více filmů, na jejichž podporu jde násobně více finančních prostředků nežli kdysi, už takových deset let se prakticky žádný český film nekvalifikoval do renomovaného světového filmového festivalu, natož aby zde získal nějakou cenu.
O tom, že byl letošní Český lev nechutně zpolitizovaný nesvědčí ani tak těch mých absolvovaných patnáct minut, jako titulky drtivé většiny médií.
O filmech se zmiňují jen zcela okrajově, hlavním tématem jsou vášnivé projevy filmových umělců na téma ohrožení demokracie, na obranu té jejich České televize..., která z koncesionářských poplatků ochotně a současně i tak trochu drze, sponzoruje výrobu desítek českých filmů.
Když už tedy nic jiného, tahle sobotní estráda probíhala alespoň v duchu lidové moudrosti – Koho chleba jíš, toho píseň zpívej!
Zveřejněno se souhlasem autora
