Velikonoční svátky jsou předzvěstí přicházejícího jara a probouzející se přírody. Jejich původ sahá daleko do historie a tradice jejich oslav je rozšířena po celém světě.
Každý si pod velikonocemi představuje něco jiného. Někdo věří na Ježíše, někdo prostě vidí přírodu, jak se probouzí, zvířátka se z konce zimy radují a zakládají si hnízda na nové potomstvo. Tak je to odjakživa, co příroda přírodou je, a až lidé si k tomu přibájili různé radovánky, pomlásky a rituály.
Červené pondělí – tento dne je pomlázka, velikonoční hodování. Chlapci šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka. Tento prastarý zvyk šlehání děvčat má zajistit, aby byly zdravé, pilné a veselé celý rok. Šleháním se předávala svěžest, mladost a zdraví mladého proutku. V dávných dobách vyšlehal hospodář i čeládku, aby nebyla líná. Zašel i do chléva, kde vyšlehal krávu, aby se brzy otelila. Šviháním ovocných stromů se měl ovocný sad probudit ze zimního spánku k další úrodě.
- Velikonoční beránek – který se peče dodnes, znamená obnovu života a jeho vítězství nad smrtí. Symbolizuje památku Krista.
- Mazanec – je symbolem slunce, zadělává se na Bílou neděli, dělá se ze stejného těsta jako vánočka. Dříve to však bývalo pečivo nesladké.
- Velikonoční zajíček – v mytologii řecké, egyptské, čínské symbolizuje zajíc štěstí, plynoucí čas, krátkost života. V Bibli je zajíc řazen mezi stvoření symbolizující chudé, skromné a pokorné.
- Vajíčko – bylo již od pohanských dob symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, životní síly, narození, nesmrtelnosti, návratu jara. V předkřesťanských dobách bylo někde dokonce dáváno do hrobu k mrtvému. Zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel pravděpodobně i s postem, který Velikonocím předcházel, a při kterém se vejce jíst nesměla. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr.
Jarní barvy
Velikonoční a jarní dekorace by měly vyjadřovat radostné očekávání přicházejícího jara. Při tvorbě aranžmá je třeba především vycházet z pestrých barev probouzející se přírody. K barvám tohoto období patří šest barev.
Zelená – je symbolem jara a rašící přírody a také barvou navozující klid. Dobře se kombinuje s ostatními barvami. V aranžmá může být zastoupena větvičkami stálezelených keřů, jako jsou buxus, janovec, bobkovišeň, nebo rychlené březové větvičky.
Oranžová – patří k nejteplejším barvám. Dekoraci dodá měkkost, teplo a oživení. Z květin v této barvě lze využít narcisy, tulipány, pryskyřníky, hyacinty.
Žlutá – symbolizuje hřejivé paprsky slunce. Především květy narcisů, tulipánů a krokusů v této barvě vnesou do kompozice teplo a jas.
Červená – je velice důležitou barvou pro velikonoční období. Je barvou krve, symbolizující život. Květy tulipánů, sasanek a ostatních cibulovin v této barvě jsou běžně k dostání.
Bílá – je barvou čistoty a nedotknutelnosti, působí zářivě a klidně, navozuje vznešenou a duchovní atmosféru. Kombinujeme ji s ostatními barvami, aby nepůsobila studeně. V bílé barvě jsou k dostání všechny jarní cibuloviny.
Hnědá – je barvou země a dodává pocit stability, působí rustikálně. Používáme ji jako barvu doplňkovou, která napomáhá zvýraznit ostatní barvy. V aranžmá je často zastoupena různými druhy proutí a větviček.
Jsou to historické zvyky, obyčeje, a to vše dohromady dává pocit štěstí, domova a bezpečí, kam se tak rádi vracíme a nenecháme si to vzít.
KDE DOMOV MŮJ