Podle francouzského ekonoma Thomase Pikettyho odchází z naší země na dividendách a přefakturacích až 1 bilion Kč, upozorňuje ekonomka a konzultantka Ivana Turková. Jako expertka strany PRO odmítá tezi, že neexistuje nárok na důchod.
„Nejsme ekonomicky v situaci, kdy můžeme pomáhat druhým a nemyslet na sebe. Pomohli jsme Ukrajincům a stálo nás to 45 miliard, americkému zbrojnímu průmyslu jsme pomohli s jejich F-35 za více než 100 miliard a k tomu v dalších stovkách miliard musíme vybudovat infrastrukturu, zvýšili jsme výdaje na obranu o dalších 75 miliard, takže celkově vydáme 160 miliard,“ ostře nesouhlasíekonomka Turková.
Paní doktorko, jste ekonomka, kromě podnikových financí se zabýváte i sociální politikou. Ve straně PRO jste garantem čtyř oblastí a připravila jste daňovou, sociální, rodinnou a hlavně důchodovou reformu. Jak na vás působí teze ekonoma Lukáše Kovandy, že člověk má mít nárok jen na základní důchodové zabezpečení, aby neskončil „pod mostem a v bídě“?
Že i mistr tesař se někdy utne nebo ještě výstižněji: Ševče, drž se svého bankovního kopyta. Oba jsme ekonomové, oba se však zabýváme jinými oblastmi a je dobré se jich držet, neboť sociální problematika a obzvláště důchodový systém je velice složitá záležitost. Zásadní rozdíl mezi námi dvěma je ten, že nejsem absolvent Aspen Institutu. V některých otázkách samozřejmě s bankovním analytikem Trinity Bank panem Kovandou souhlasím, protože mají věcný a racionální základ, např. nyní s jeho negativním postojem vůči diskutovanému nesmyslnému přijetí eura v České republice. Na tezi pana Kovandy, že člověk má mít nárok jen na základní důchodové zabezpečení, ale mohu reagovat jen cynickým ekonomickým úsměvem.
Tento liberální ideologický přístup k důchodovému zabezpečení se dnes v praxi nikde prakticky nerealizuje. Naštěstí pro nás, naneštěstí pro Kovandu.
Co se mi ale zcela příčí, je další vyjádření pana Kovandy, cituji: „Musíme odstranit představu, že důchod je něco, na co máme všichni nárok.“ Jestliže jsem předchozí vyřčené taktně označila za liberální přístup, tak toto už je za hranou obyčejné lidské slušnosti a nebála bych se říct i současné politicko-společenské hlouposti.
Je totiž více než nutné si uvědomit skutečnost, že důchodci nejsou žádná hospodářská škodná. Jejich životní úroveň je prakticky ekonomickou vizitkou státu – podívejme se například na Německo. Důchodci totiž nedostávají od vlády žádné nenárokovatelné peníze, ani milodary. Takový narativ si totiž zvykla politická garnitura poslední desítky let zneužívat pro svůj prospěch. Jsou to finance občanů, které státu za 40 let odvedli, aby s nimi stát hospodařil nebo ještě lépe, aby je zhodnotil a nyní s odloženou dobou si důchodci své peníze vybírají zpět. Tolik vysvětlení nejen pro čtenáře, ale také pro pana Kovandu, neboť máme naštěstí průběžný důchodový systém jako většina civilizované společnosti. |
Kritizoval, že Češi covidové úspory rozpouštějí v nemovitostech a v běžné spotřebě místo investování na tuzemské burze, kde by mohli poskytnout své peníze firmám, a tak je lépe zhodnotit. Lidé mají investovat agresivně do akcií, navzdory rizikovosti takových produktů. Kdo chce mít důstojné stáří, musí si spořit od raného věku.
Pro spoustu lidí i mladých rodin je spoření na penzi luxusním statkem, na který prostě nemají. Po dvou letech přivedla tato vláda milion lidí na pokraj chudoby a další dva miliony lidí se k této hranici velice rychle přibližují. Pominu-li fakt, že u dlouhodobého spoření je zhodnocení peněz velmi nízké, a to i v dobách nízké inflace.
Lidé jsou velice konzervativní a v dnešní nejisté době raději vloží peníze do drahých nemovitostí než do podniků, u kterých není jisté, že přežijí diletantské vedení tohoto státu pětikoalicí.
Spousta našich spoluobčanů má díky současnému vedení naší země zásadní finanční problém i s investicí do nákupu pračky a budou si kupovat akcie, to je žert? Drtivá většina podniků využívá dluhové financování prostřednictvím bank nebo jiných finančních institucí. Kapitálové financování s využitím emise akcií není v našich podmínkách běžné ani na straně podniků, natož aby k tomu byla ochota ze strany občanů.
Abychom byli poctiví, pan Kovanda volá i po snížení státního sociálního pojištění. V čem to může být cesta?
Podle mě v ničem. Pokud by stát garantoval pouze, řekněme, holý základ důchodu bez zásluhové složky, byl by to ekonomický i sociálně politický nesmysl. Jak by se stát vypořádal s těmi, kteří platili vysoké pojistné a mají pět let do důchodu nebo deset let nebo rok. Navíc je naivní si myslet, že si většina lidí za život obstará důstojný důchod dobrovolně. Nezapomínejme na to, že jsme pořád ještě sociálním státem a nechceme na každém rohu bezdomovce. Podstatná část lidí by to nezvládla a stát, resp. my daňoví poplatníci, bychom museli stejně financovat alespoň úroveň jejich životního minima. Nemůžete argumentovat tím, nespořil sis, tak „pod most“. A z čeho také mnohdy spořit, že?
Pokud nechceme zvyšovat daně, tak musíme dostat do důchodového systému více peněz. V rámci naší daňové reformy strany PRO se určitě nejedná o zvednutí daně fyzickým či právnickým osobám, spíše naopak, sjednotíme a snížíme je na stejnou úroveň. Ale v rámci spravedlivé daňové soustavy zavedeme sektorovou bankovní daň, dorovnávací a digitální daň, neboť jsme přesvědčeni, že všichni, kteří v ČR podnikají a vydělávají, musejí spravedlivě odvádět daně.
Strana PRO jasně zastává sektorovou bankovní daň z objemu aktiv, nikoliv ze zisku, se kterým se dá manipulovat a prostřednictvím dluhopisů vyvést do zahraničí. Mimochodem, pan elektrospecialista Stanjura například predikoval, že vybere z windfall tax 33 miliard korun a ve finále do statní kasy získal od všech bank pouze 730 milionů korun. Za takovou „perfektní“ práci by měl na ministerstvu už sedět maximálně na recepci. |
Jak hodnotíte opatření, které Jurečka označil za „důchodovou reformu“? Čili zvýšení věku odchodu do důchodu a snížení výměry penze pro příští důchodce.
Vůbec nechápu, kde vzal pan zemědělec Jurečka tu drzost, nazývat dokument, který předložili, důchodovou reformou. Jedná se o pouhou parametrickou změnu současného špatně fungujícího systému bez mezigenerační vazby a následné návaznosti na prorodinnou politiku. Odborníci jasně tvrdí, že zvýšit věk odchodu do důchodu nad 65 let, nevydrží náš zdravotní systém.
Kdyby byla vláda schopna zajistit dostatečný ekonomický růst, a ne zemi poslat 5 let zpět, kdy jsme jako jediná země EU nedosáhli ani na úroveň HDP z roku 2019, kdyby pětikoalice dokázala účinnými protiinflačními kroky udržet inflaci na hodnotách jako v civilizované Evropě, nikoliv že se nám dostala kumulovaně za dva roky jejich vlády takřka k třiceti procentům, tak by nemuseli řešit valorizaci, ani snížení výměry. |
A co více, paní Pekarová Adamová pak ještě prohlásila, že o penzisty je postaráno, že jim rekordně rostou důchody. Nevím, jestli tím myslí těch 360 korun navíc místo tisícovky. V relaci průměrného důchodu k průměrné mzdě je Česká republika se svými 73 % hluboce pod průměrem EU, např. v Maďarsku a Rakousku je to 94 %.
On ten čistě státní důchodový pilíř nevypadá moc životaschopně: Důchodců bude více, pracujících méně. Kdybychom spoléhali čistě na něj, neznamenalo by to výrazné zvýšení našeho státního sociálního pojištění? Jinak dle ekonomů nebude udržitelný.
Současný důchodový systém je postaven už jen na dvou pilířích – pojistném a dobrovolném spoření občanů a je logické, že v této situaci nepřečká rok 2030, kdy odejdou velice silné ročníky, tzv. Husákových dětí do důchodu.
Není nutné zvyšovat současné odvody sociálního pojištění občanům, pokud zajistíte dodatečné financování. Současná vláda bohužel nemá ponětí o tom, co je důchodová reforma, proto nečekejme, že by tuto situaci zvládla. Zde se musí změnit vládní garnitura, aby mohlo dojít k pozitivní změně.
My jsme připraveni převzít odpovědnost za provedení důchodové reformy.
Tento text byl zveřejně na Parlamentních listech