Méněmyslící voliči Fialovy Pětidestrukce útočí na doktora Jindřicha Rajchla, že je manipulátor, protože benzín nestojí ani 40Kč a on tvrdil, že bude stát až 100Kč, což doprovází tisíci výsměšnými smajlíky. Co se dát do výkladu a finanční gramotnosti, kolik skutečně stojí?
Erudovaní ekonomové přivřete oči, následujících několik vět je o výkladu dluhu, nikoliv o přesných datech.
Pokud pojedete na dovolenou za 60 000 Kč, budete mít 20 000 Kč v hotovosti a u pokladny zaplatíte oněch 20 000 Kč, budete mít dovolenou za 20 000 Kč? Samozřejmě že ne. Na zbytek si vezmete půjčku a tu zaplatíte i s úroky, takže doplatíte 40 000 Kčna půjčku a ještě třeba 2000 Kč úroků navrch.
Když zaplatíte u pumpy 40 Kč a vláda si udělá obrovský dluh, kolik stojí cena, která je vidět u pumpy plus cena dluhu, která u pumpy není vidět?
Zákaz dodávek ruské ropy stojí PKN Orlen přes půl miliardy denně
7. 5. 2023
Vážně si někdo myslí, že to polský Orlen platí ze svého účtu? Že je takový lidumil, když to v ceně není? A podpobně další?
A tak je to s plynem, či dokonce elektřinou, vyrobíme ji za 30 haléřů, proženeme ji německou burzou, a za cenu 5 Kč ji kupujeme zpět. O zisky se šábne vláda a americké fondy a český občan to zaplatí. Ani turecké hospodářství by toto drancování Fialovy vlády nezvládlo.
|
Zahraniční dluh České republiky během letošního třetího kvartálu vzrostl o 126,3 miliardy na 4,546 bilionu korun, přičemž meziročně byl o 140,4 mld. Kč vyšší. Údaje na svém webu zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Určující pro nárůst dluhu bylo ve 3. čtvrtletí zvýšení zadluženosti bankovního sektoru a ostatních sektorů mimo vládního, v němž zadlužování prakticky stagnovalo.
Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků (v mld. Kč, stav ke konci období)
V bankovním sektoru včetně ČNB došlo k nárůstu vkladů a půjček přijatých ze zahraničí a ke zvýšení stavu bankovních dluhopisů v držbě zahraničních věřitelů. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 39,6 %.Zvýšení zahraničního dluhu sektoru vládních institucí pak bylo důsledkem nákupů vládních dluhopisů zahraničními investory. Podíl sektoru vládních institucí na celkovém zahraničním dluhu činí 14,9 %. Zahraniční dluh ostatních sektorů se zvýšil na 45,5 % celkového zahraničního dluhu.
Stav zahraničních závazků vzrostl především v důsledku čerpání obchodních a finančních úvěrů podniky od přidružených zahraničních firem.
Co se týče jednotlivých instrumentů, ve struktuře zahraničního dluhu jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčkami od přidružených podniků, ty v souhrnu tvořily 51,8 % zahraničního dluhu
Z celkové zahraniční zadluženosti připadá 77,3 % na dluh soukromého sektoru. Zbývajících 22,7 % tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž patří závazky vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.