Kdo si ještě je schopen a ochoten vzpomenout na okolnosti kolem přijímání Lisabonské smlouvy, jak nás lákali, jistě si vybaví, že jediný, kdo proti ní zatvrzele vystupoval a do poslední chvíle ji odmítal, byl český prezident Václav Klaus.
Stal se tehdy fackovacím panákem českých médií, což mimochodem nebylo poprvé a jistě ani naposledy v jeho politickém životě.
Čas poněkud trhnul oponou a došlo na Klausova slova: Lisabonská smlouva nejenže nás před nelegální migrací nespasila, naopak její hlavní protagonisté, zejména německá kancléřka a francouzský prezident, jí otevřeli evropské dveře dokořán.
Roithové tehdejší poněkud svazácky nadšenecký projev v dnešní souvislosti zní tragikomicky.
Normální člověk by očekával, že se paní Roithová rozpomene na jakousi kinderstube a vystoupí s omluvou za své tehdejší pochybení. Opak je však pravdou.
Samozřejmě byly to kecy a podvod a mnoho naivních naskočilo, ale poučí se? Vůdci vyhrožovali vězením, za strašení migrací. A výsledek? Rozvrácené Švédsko, rozvrácená Francie, rozvrácené Německo, Belgie, rozvrácená naše zem.
Česko ve středu kvůli přílivu migrantů zavedlo namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem. Podobné opatření zavedly na hranicích se Slovenskem také Rakousko a Polsko. Slovensko ode dneška zvýšilo kontroly na hranicích s Maďarskem, které leží na takzvané západobalkánské migrační trase.