Dlouhých, dlouhých 22 let jsme čekali, až lidé pochopí, že to byla tenkrát komedie. Ta spacáková vzpoura byla zahájena prý proto, aby už neměly politické strany vliv na výběr radních a aby prý mohla být "konečně" Česká televize veřejnoprávní nezávislou a hovořit za lid. A ten lid jde dnes říct, že svoboda slova není chválení úzkou partičkou kolem Moravce Brusel a USA, a plácat se po zádech, ale právo říkat i názor lidu. A chceme zpravodajsví zpět: pluralitní, svobodné.
Jedna skupina dávala rozhovory, že bojuje za svobodu slova. A druhá skupina? Dávala rozhovory, že bojuje za... Svobodu slova. Zahraniční redakce tehdy byly na kolaps. Pochopit se nedalo.A až teprve poslední dva roky si lidé začínají uvědomovat ten rozdíl: zatímco my kolem divadla Ta Fantastika jsme peticí žádali skutečnou svobodu slova pro všechny, ta mainstreamová v čele s Rumlem, Halíkem, Havlem, rodinným klanem Pajerových a dalšími žádala svobodu slova - tu správnou, jedinou, unijní a proamerickou, posvěcenou Bruselem a nikdy jinak. Karta se obrátila: totalita přešla na západ a my se začali obracet na východ s prosbou o svobodu slova. Svět se zbláznil a zvrátil. |
Všechna jména jako Bobošíková, Hodač a další jsou sice výrazná, ale v tomto procesu naprosto bezvýznamná: ten boj za skutečnou svobodu slova jsme prohráli a zvítězila ta jediná správná svoboda slova - mainstreamová a úžasně americká. Už 21. prosince začala naše podpisová akce, později začala podpisová akce iniciativy Česká televize - věc veřejná, jejímž mluvčím se stal Jan Kraus. K 2. lednu 2001 ji podepsalo přes 120 tisíc lidí. Naopak pod výzvu Občanská podpora legálního vedení ČT, kterou organizovalo Divadlo Ta Fantastika, se ke stejnému datu podepsalo 3 500 lidí. I zde je vidět, jakou měli zpočátku převahu "Rumlové a spol". Česká televize v roce 2000 a dnes: kolik lidí jí tenkrát věřilo a co se z toho vyklubalo. Nyní je stále větší odpor k jejímu dnešnímu prolhanému zpravodajství lze to předložit jako překrásnou ukázku, zda vždy musí mít velká většina pravdu. A i zvětšující se odpor k Evropské unii je tomu důkazem!
I když vláda a televize tvrdí (neprolhaně) opak!
Doba temna trvá dodnes. Pouze malé servry a redakční stránky se pokouší nahradit disent a předkládat i jiný pohled, než ten zaručeně správný, bruselský.
A o tom ten pochod k České televizi dnes je: vraťte nám svobodu slova, nikoliv tu vaši, zvrácenou, ale skutečnou, nezmanipulovanou, prostě svobodu slova a pluralitu.