Nechme stranou, jak prapodivní experti defilují v masmédiích a vřískají o negramotnosti Trumpa. A tímto prizmatem pseudoexpertů se zaměřme na důchodce. Myslete hlavou, kupujte akcie, jinak jste finančně negramotní!
Tato drzost teče z České televize, CNN Prima News, Pětidestrukce a z poradců Fialy jako je slinta Křeček, či výše Petr Bartoň. Jako kdyby spadli z Marsu. Tito hlupci vůbec netuší, která bije, ale důchodcům vysvětlují, jak jsou blbí, že neinvestovali na stáří do akcií. O Nerudové, o které se neví, jakou částí těla vystudovala, protože hlavou to není, ani nemluvě. Za koho ten mozkový trust Nerudové mluví? Za ten politický odpad mainstreamu?
Nerudová připomíná, že Trump uvažuje v obchodních schématech, která už dnes neodpovídají realitě. „Donald Trump je devadesátkový obchodník, tehdy jsme se všichni zaměřovali na obchod se zbožím. Ale od té doby uplynulo několik dekád a dnes dominuje sektor služeb. A právě ta obchodní výměna ve službách je ve prospěch USA,“ předestřela své vidění Nerudová. A přidala konkrétní kritiku Trumpova způsobu výpočtu obchodního schodku. „Počítala jsem si jeho pochybný výpočet, kterému se všichni my ekonomové smějeme,(kteří to jsou?) protože si vzal obchodní bilanci, kterou podělil importem. A kdyby do toho přidal služby, tak by na Evropu musel uvalit clo ve výši tři procenta – a nikoli 25 %,“ řekla. |
Ona ta Nerudová je skutečně extrémně blbá domovnice a je nepochopitelné, jak mohla dělat vysokou školu.
Co nabízela profesorům, když mozek to není? Vážně nelze dohledat, jak Nerudová mohla dostávat od profesorů zápočty? Kdo byli jejími školiteli se zápočtem? Dělá ostudu všem profesorům a kdo ji ten titul navrhl a prodal? Že je skutečně Nerudová extrémně blbá a nejedná se jen o bezduchou, politickou urážku, jak to činí ona, asi nejlépe vysvětlil pro širokou veřejnost bývalý guvernér Singer.
Myslím si, že ti, co se tomu posmívali a podivovali se nad tím, jenom ukazují, jak si vůbec nezjistili, co je Trumpova politika. Trump a lidé okolo něj hovořili velmi explicitně ještě před zvolením o neférovosti zahraničního obchodu a já nechci hodnotit, jestli je to pravda, nebo ne. Cla jsou jen vrcholek ledovce a jeho větší část je dána různými regulačními bariérami pro volný obchod a všechno se to dá přečíst z výsledků obchodu. Zvlášť s Čínou, kde říkají, že jde o regulovanou ekonomiku, firmy dostávají zdarma dotace a mimochodem čínské dotace průmyslovým výrobcům jsou opravdu neskutečně vysoké vůči všemu ostatnímu. Takže v tomto smyslu mě ten výpočet nijak zvlášť nezaskočil, jsem spíše překvapen, kolik lidí je ochotno ze sebe dělat blbce, když je Trump překvapil. Jak je možné popisovat Trumpovu politiku a ukázat u toho, že jsem si o ní ale vůbec nic nezjistil? To je pro mě šokující.
Státy EU se štěpí na tom, jaká by měla být reakce na cla. Von der Leyenová už nabídla nulová průmyslová cla, pokud tak učiní i USA. Druhým scénářem je odvetná reakce. K čemu se kloníte vy?
Tohle je výsostně politická otázka. Neumím si představit, že Spojené státy nechtějí zkusit jednat s jednotlivými evropskými státy místo von der Leyenové. Američané po nás ale nechtějí jen nulová cla, oni chtějí odstraňování regulační bariéry a přístup svého zboží na náš trh. Prostě máme-li se dohodnout, budeme muset nějaké necelní bariéry odstranit. Bez toho dohoda nebude. Jestli je to politicky možné, nebo ne, to já nedokážu odhadnout. Evropský parlament je na všechny bariéry, které vztyčil vůči čemukoliv, opravdu hrdý, takže nevím, zda je to reálné.
Člověk nemusí být extra inteligentní a extra sběhlý v ekonomických otázkách, ani nemusí zbožnovat Miroslava Singera, aby mu došlo, zda má, či nemá pravdu. Toto už velice dávno popsal Frédéric Bastiat ve své knížce "Co je vidět a co není vidět:
Co je vidět a co není vidět: I. Rozbité okno
Frédéric Bastiat - ekonomická sofismata
Veškerá sofismata, na která jsem dosud útočil, se týkala pouze otázky politiky protekcionismu; a i mezi těmi, ke škodě čtenáře, jsem pominul některé z těch nejlepších — získaná práva, působení praktických obtíží, znehodnocování měny, atd. atd.
Ale politická ekonomie není omezena v tomto úzkém prostoru. Fourierismus, saint-simonismus, komunismus, mysticismus, sentimentalismus, falešný humanitarianismus, afektované usilování o imaginární rovnost a bratrství; otázky vztahující se k luxusu, mzdám, strojům; takzvané tyranii kapitálu; koloniím, odbytištím, dobyvačným výpravám, populaci, emigraci, asociacím, daním a půjčkám nyní zaplevelily pole vědy množstvím parazitických argumentů, sofismat, která volají po rýči a motyce pracovitého ekonoma.