Vzpomínka: za mého mládí byla na rozhraní ulice 5. května a Na Veselí mlékárna. Prodávala tam "paní mlíkařka", hodná paní, která měla syna ret-ardovaného dost podobného plukovníku Foltýnovi. I mluva byla podobná, pouze nenosil vousy. Důvod byl prostý:
Když se ten ret-ard "paní mlíkařky" rozčílil, začal plivat, ale jak to u těchto lidí s vodnatou hlavou bývá, neuměl plivat jako ostatní, ale vždy si poplival košili, či svetr, který měl na sobě. Slovník měl stejný jako Fialův plukovník Foltýn, ale zda i toto se děje plukovníkovi, není známo. Osobně ho neznáme a v soukromí jsou tito lidé ve společnosti sobě rovných.
Dokonce vznikl i sprostý popěvek, byť v dospělosti jsme uznali, že to muselo být pro paní kruté, když jsme před mlékárnou pubertálně hulákali:
Udělejte mi dítě,
s patnáctikilovou hlavou...
Abysem věděla,
že jsem
ho tam měla...
Jasně, že to bylo za hranou, ale už bych si nevzpomněl, kdybych neslyšel podobného génia, o kterém už kdysi dávno psal Švandrlík v Černých baronech pod jménem "Major Terazky".
Může vyhrabanému Foltýnovi někdo říct, že my starší jsme PŠM (politické školení mužstva) měli od zelených palic dva roky, ale žádný takový sprostý kretén si na PŠM nedovolil to, co Foltýn? A to jsme byli mladší , než zelené školící palice foltýnské!
Ale když v tom jede s "masturbační Fridrichovou" a Jau Jau Kateřinou Bursíkovou Pajerovou viz úvodní foto, tak co dodat?
Důkaz?
|
„Bobe prosím tě, řekni, že jsem tupý zelený lampasácký debil,“ požádal Kartouse plukovník Foltýn a mluvčí elfů to skutečně řekl. „Vzadu nabíhá zásahovka, zatýká Boba, odvádí jej do vězení, protože zřejmě řekl něco strašného,“ komentoval to za smíchu inteligentních diváků Foltýn. „Bob to bez uzardění řekne, protože ví, že se mu nic takového nestane. A stejně tak to dělá významná část našich spoluobčanů, kteří toto prohlašují a nadále říkají, že jsem cenzor,“ zopakoval již poněkolikáté toto slovo. „Já stokrát mohu říci – přineste jediný příklad, kdy jsem já někomu nejenom zakázal, ale i omezil svobodu projevu. Jak ten příkaz přinesete, okamžitě v tu minutu odstupuji. Do dneška to nikdo neudělal, ale furt tvrdí, že jsem cenzor,“ rozčiloval se plukovník Foltýn. O to podle něj jde, ne o svobodu slova, která zde je, jak „nádherně“ ilustroval Kartous. „Kdyby tohle řekl o nějakém plukovníkovi v Moskvě, tak jej fakt zatknou a opravdu půjde do vězení. Protože tam svoboda projevu není. A přesto tenhle zazmrdovaný režim vám tvrdí, že my u nás svobodu projevu nemáme, ačkoliv neustále prokazujeme, že ano,“ rozhovořil se úředník Úřadu vlády. Plukovník Foltýn se přidal s úvahou o těchto „ztracených“. Sám je už dříve nazval „padlí na poli informační války“. A těmto lidem je podle něj skutečně třeba se bránit. „Jsem obviňován z toho, že hloubím příkopy. Já to budu dělat dál, protože mezi tou malou skupinou lidí jsou zombíci na poli informační války. Oni koušou své okolí, nakazí je svojí frustrací, nasraností, strachem a antisystémovostí,“ varoval. Takových zombíků je podle plukovníkových odhadů 4,5 procenta. „Tak je třeba ten příkop vykopat tak hluboký, aby do toho nespadli ti, co jsou na druhé straně,“ vysvětloval. Se zombíky už se podle Foltýna mluvit nedá, ti se zkrátka musejí ohradit příkopem. „Jsou to lidé, kteří jsou velmi často nešťastní, zahořklí, zapšklí, smutní, opuštění nebo jen mající životní smůlu – anebo jsou to prostě jen svině,“ pronesl do aplausu. A pokračoval zamyšlením, že tito lidé neuspěli v systému samostatnosti, pracovitosti a odpovědnosti, takže chtějí uspět v systému, který preferuje loajalitu. „Což je systém ruský, čínský, jakýkoliv autokratický.“ Pro lidi, kterým chybí inteligence nebo pracovitost, je podle něj takový systém skutečně možná výhodnější. „Oni vůbec nechápou, že v tom systému je špatné úplně vše. Anebo se prostě chtějí jen mstít těm úspěšnějším,“ zhodnotil uvažování těchto lidí. Na tyto „svině, které už se staly nepřáteli vlastního státu“, je potřeba hluboký příkop a „karanténa“. Ale pokud jsou je zahořklí, opuštění nebo mají smůlu, tak těm prý ještě jde pomoci. |
Pokud si myslíte, že Švandrlík by napsal ještě lepší knížku, než Černí baroni, pokud by poslouchal majora Terazkyho v podobě plukovníka Fotýna, tak bohužel tito pamětníci jsou už mrtví a nyní nastává doba dalších "zelených mozků", které používají sofistikovanější slova jako narativy, dezinformace a pod., a připadají si velice důležití. Vždyť je pověřil samotný Fiala s Rakušanem a to jsou nějaké vědecké bedny.
Na druhou stranu říkat plukovníkovi Foltýnovi "imbecil" nemůžete, protože jeho diagnozu neznáme a podobnost je čistě náhodná. To smí pouze jejich skvělá šamanka "Džamila Stehlíková", imigrandka z dálného Sovětského svazu. A kterou sem nezákonně natáhl Václav Havel. My pouze použili Bibli a žalm o podobenství...
Tehdy bude království nebeské, jako když deset družiček vzalo lampy a vyšlo naproti ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných. Pošetilé vzaly lampy, ale nevzaly si s sebou olej. Rozumné si vzaly s lampami i olej v nádobkách. Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly. Uprostřed noci se rozlehl křik: ‚Ženich je tu, jděte mu naproti!‘ Všechny družičky procitly a dávaly do pořádku své lampy. Tu řekly ty pošetilé rozumným: ‚Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!‘ Ale rozumné odpověděly: ‚Nemůžeme, nedostávalo by se nám ani vám. Jděte raději ke kupcům a kupte si!‘ Ale zatímco šly kupovat, přišel ženich, a které byly připraveny, vešly s ním na svatbu; a dveře byly zavřeny. Potom přišly i ty ostatní družičky a prosily: ‚Pane, pane, otevři nám!‘ Ale on odpověděl: ‚Amen, pravím vám, neznám vás.‘ Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu. Mt 25, 1 – 13
Takže si z toho vyberte, co se vám o podobenství nabízí: i zde není psáno, že plukovník Foltýn je imbecil...
P.S. Mimochodem ještě více celoevropským tématem bylo za totality písmo nesvaté: Servít je vůl. Stejně nelogické jako plácanice plukovníka Foltýna. Najednou to bylo všude, hlavně v roce 1968, když nás napadla okupační vojska pěti spřátelených zemí. I na veřejných záchodcích na Václaváku byl nápis: "Servít je vůl".
Postupně se nápisy rozšířily za hranice Prahy, ČSSR a Evropy, přetrvaly a byly obnovovány po generace. Z doložených míst, kde byl či je tento nápis k vidění, lze namátkou jmenovat: Eiffelova věž, nádraží v Miláně , stanice v newyorském metru, nádraží Nesebar v Bulharsku, Gerlachovský štít, záchodky v Londýně, plot rybářské hospody v polské vesnici na Baltu, chodba jídelny na sovětské polární stanici Mirnyj v Antarktidě, Empire State Building v New Yorku. A na záchodcích Prahy to bylo v roce 1968 jako skoro symbol okupace. A jak to souvisí s plukovníkem Foltýnem? Nijak. Totalitní doba prostě přináší svoje perličky, protirežimní recese, kódovaná úsloví a stejně tak majory Terazky a plukovníky Foltýny.
Plukovníku Foltýne, vyvrátíte konečně vy, že Servít je (není) vůl?
