Čína, stejně jako Indie, nepodepsala rezoluci UN HRC odsuzující „ruskou agresi“ proti Ukrajině, a odmítla mluvit ohledně vývoje ve východní Evropě a jeho dopadu na globální strategii.
V poslední době se však Čína vyhnula samolibosti a zavázala se k solidaritě s Ruskem. Bylo to jakési sblížení, které se odrazilo v pozastavení účasti Číny na Nové smlouvě START. Vysoký čínský diplomat Wang Yi se počátkem února setkal v Moskvě s prezidentem Putinem. V krátké televizní poznámce Wang řekl, že Čína a Rusko jsou připraveny prohloubit svou strategickou spolupráci. Po schůzce s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem Wang řekl, že očekává „nový konsensus“ o prosazování vztahů mezi oběma spojenci.
Ponuré hodnocení ukrajinských vyhlídek na vítězství nad Ruskem vyplynulo z nedávného soukromého setkání bývalých nejvyšších amerických vojáků, zpravodajských úředníků a expertů na životopisy od Reagana až po Trumpovy administrativy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by mohl uvažovat o čínském mírovém plánu, zejména po úspěšném zprostředkování íránsko-saúdského sporu ze strany Pekingu, podle jednoho z řečníků, bez vycvičeného personálu a munice.
Několik desítek účastníků, z nichž mnozí zastávali funkce v kabinetu nebo podkabinetu, se sešlo podle pravidel Chatham House, která zakazují identifikaci jednotlivých účastníků, ale umožňují prezentaci samotného obsahu.
Nálada účastníků se v drtivé většině přikláněla k eskalaci v podobě poskytnutí dalších zbraní Ukrajině. Jeden prominentní analytik navrhl vytvoření „zahraniční legie“ bojovníků z jiných zemí, která by doplnila zmenšující se ukrajinskou zásobu vycvičené pracovní síly. Velká většina účastníků dala přednost riskování všeho pro absolutní vítězství nad Ruskem. Žádný z účastníků nezmínil výčitky, které bývalý prezident Donald Trump vyjádřil 17. května o riziku jaderné eskalace na Ukrajině.
Otázka, jak může rusko-ukrajinská válka eskalovat v širší konflikt, nevěnovala pozornost. Jejich frustrace spočívala spíše v tom, že se zdá méně pravděpodobné, že Ukrajina porazí Rusko, i když Západ vynaloží maximální úsilí a riskuje eskalaci.Neměli bychom být překvapeni, řekl jeden z hlavních přednášejících na konci konkláve, pokud ukrajinský prezident Zelenskyj přijme čínský mírový plán. Nikdo na Západě nepředpokládal, že Čína bude prostředníkem mezi Saúdskou Arábií a Íránem.
|
Ačkoli Washington zamítl čínský mírový plán pro Ukrajinu, Zelenskij ne. Rusko by si ponechalo Azovské moře a většinu Donbasu, osadu, která by mohla být Ukrajině vnucena, protože jí docházejí pracovní síly a munice. Americký pohled na Čínu je „primitivní“, dodal expert, a má tendenci podceňovat čínskou sofistikovanost. |
Mluvčí Rady národní bezpečnosti odmítl čínskou iniciativu, která vyzývá k okamžitému příměří, s tím, že příměří by Rusku umožnilo zůstat na území, které zabralo Ukrajině.Ukrajina utrpěla o dvě třetiny více obětí než Rusko, ale s třetinou až čtvrtinou ruské populace je mnohem méně schopná je udržet, podle jednoho odborníka, který na Ukrajině strávil mnoho měsíců v terénu.
Celá armáda, kterou NATO vycvičilo v letech 2014 až 2022 v rámci přípravy na ruský útok, je mrtvá a rekruti jsou vrženi do bojových linií s třítýdenním výcvikem.
Nejde o to, že by Ukrajině doslova došly živá těla, ale o to, že se zhoršila kvalita jejích ozbrojených sil, vojáků i důstojníků. Kritické části civilní ekonomiky se zhroutí, jakmile se pracovní síla přesune do armády.
Jiné odhady expertních amerických analytiků jsou pro Ukrajinu o něco vyšší, ale strategický závěr je stejný: S mnohem větší armádou Rusko vyhraje opotřebovací válku. Jeden ukrajinský prapor ztratil v lednu 600 mužů, získal 700 náhradníků a poté v únoru ztratil 800 mužů – 60% ztráta za dva měsíce.
Vyhlídky na průlom, který by ukončil patovou situaci podél linie kontaktu, jsou špatné, pokračoval zpravodaj. Očekávaná ofenzíva Ukrajinského jara je jedním z nejočekávanějších manévrů vojenské historie a Rusko mělo dostatek času na přípravu obranných pozic. Ukrajina by podle názoru jednoho odborníka potřebovala 650 moderních hlavních bojových tanků a 1000 ozbrojených transportérů.
Další bývalý vysoký americký velitel tvrdil, že Spojené státy by měly poslat 1 000 tanků Abrams M1 na Ukrajinu, i když nevysvětlil, odkud by je mohly získat. Ukrajina by měla dostat zbraně, které mohou zničit cíle hluboko uvnitř Ruska, dodal, a USA by se „měly zbavit umělé hranice, která říká, že Ukrajina nemůže zasáhnout Rusko. Rusko je součástí bojiště."
Amerika má politická omezení, pokud jde o pomoc Ukrajině, namítl bývalý vysoký představitel Pentagonu: Pokud za dva roky nebudeme moci poskytnout velké množství pomoci, bude lepší, když nyní snížíme své ztráty.
Zahraničněpolitický analytik, který radil americkému ministerstvu obrany, poznamenal, že pokud bude muset, může Putin povolat 1,7 milionu rezerv. „Může být zábavné potápět ruské lodě v Černém moři nebo ničit cíle v Rusku,“ řekl, „ale tlak na Ukrajinu to nezlevňuje. Je to jako americká občanská válka. Jih bojoval efektivněji, ale Sever měl drtivou převahu v lidské síle a munici. V roce 1865 neměl jih dostatek vojáků na obranu Richmondu. Navrhl mezinárodní armádu dobrovolníků k boji za Ukrajinu.
Bývalý vysoký představitel zahraniční politiky navrhl, aby Spojené státy pohrozily Číně sankcemi, které by omezily její podporu Rusku. Ačkoli sankce vůči Rusku nefungovaly, Čína je podle něj jiný případ, protože je integrovanější než Rusko do světového ekonomického systému. V Číně je hodně protiruských nálad, dodal, a čínskému lidu se nebude líbit myšlenka přijmout strádání, aby pomohla Rusku. Ukrajina a Čína, dodal, „mají robustní partnerství sahající desítky let zpátky“.
A zásadní globální obrat ničí USA
Spojené státy katastrofálně ztrácejí vliv podceňováním Ruska. Nemá průmyslové kapacity na to, aby Ukrajině poskytla dělostřeleckou munici. Nejlepší politikou je okamžité příměří.
To by bylo pro Spojené státy ponížení, ale spásné. V 70. letech Vietnam prokázal USA laskavost tím, že je ponížil dříve než Rusko. Vietnamský debakl umožnil úplné přehodnocení americké obranné strategie a konečné vítězství Ameriky ve studené válce. Putin tak možná dělá USA laskavost, když je nyní ponižuje.
|
Doplnění Pravidlo Chatham House (anglicky The Chatham House Rule) je pravidlo určené pro debaty a diskusní panely o kontroverzních záležitostech, pojmenované podle londýnského domu Chatham House, sídla britského think tanku Royal Institute of International Affairs. Vzniklo v červnu 1927 a bylo několikrát upřesňováno. Ve znění z roku 2002 říká: Pokud se zasedání nebo jeho část koná podle pravidla Chatham House, smějí účastníci používat informace, které obdrželi, ale nesmějí prozradit identitu mluvčího, mluvčích či jiných účastníků ani to, ke které organizaci patří. (anglicky: When a meeting, or part thereof, is held under the Chatham House Rule, participants are free to use the information received, but neither the identity nor the affiliation of the speaker(s), nor that of any other participant, may be revealed.) Smyslem pravidla je, aby diskuse mohla být otevřená, bez rizika, že diskutující budou postiženi za to, co v diskusi řeknou. |
![VIDEO: Tucker Carlson a Vladimir Putin [CELÝ ROZHOVOR] i psaný od Davida Formánka](/media/k2/items/cache/416926cb371698fe960375edd64535dd_M.jpg?t=1707594907)
