(foto Janet Louise Yellen) Partička přestárlých politiků vůdce Bidena dokazuje den co den, že nemít obrovský arzenál zbraní v Pentagonu, představují USA nafouknutou bublinu, ze které si dělá celý svět legraci.
Jakoby dnešní USA kopírovaly SSSR, kdy po smrti Leonida Brežněva se svět třískal smíchy, jak jeden za druhým padali do hrobu, než nastoupil mladý, energický Gorbačov.
Čína po návštěvě MF Yellenové
Zdvořilostné fráze, nebo upřímnost?
Zaznamenali jsme, že Yellenová měla během návštěvy řadu pozitivních prohlášení. Na tiskové konferenci před ukončením své návštěvy například řekla, že „Svět je dostatečně velký na to, aby obě naše země prosperovaly“, „Prezident (Joe) Biden a já nevidíme vztah mezi USA a Čínou v rámci velmocenského konfliktu“ a že Čína a USA by měly najít způsob, jak spolu žít a podílet se na globální prosperitě. Opakovaně zopakovala, že USA neusilují o oddělení od Číny, a řekla, že „je možné dosáhnout hospodářského vztahu, který je z dlouhodobého hlediska oboustranně výhodný“. Tyto názory by neměly být považovány za jakési „zdvořilostní fráze“, protože odrážejí hlas a přání americké obchodní komunity reprezentované Yellen.
Tyto prvky dohromady daly vnějšímu světu určitá pozitivní očekávání. Taková očekávání jsou však jako svíčka ve větru, slabá a nejistá. Abych byl upřímný, pokud jde o vztah mezi Čínou a USA, celkový pesimistický výhled vnějšího světa zůstává nezměněn. Předpokládá se, že návštěva Yellenové jen stěží změní trajektorii hospodářského vztahu mezi oběma zeměmi a ani podstatně nezlepší vztahy mezi Čínou a USA. Lidé se více přiklánějí k názoru, že směřování politiky Washingtonu vůči Číně je stále zaměřeno na omezování a potlačování a že nedošlo k žádné změně v sekuritizaci ekonomických a obchodních otázek ze strany USA. Tuto perspektivu sdílí nejen čínský lid, ale také ji široce zastává mezinárodní společenství.
Yellenová například několikrát zmínila, že USA hledají zdravou konkurenci s Čínou spíše než přístup „vítěz bere vše“. I když to může znít dobře, klíč spočívá v tom, jak definujeme „zdravou konkurenci“. Jde o akci amerického stylu, ve které je geopolitický apetit USA uspokojen, zatímco Čína bezpodmínečně spolupracuje? Nebo je to založeno na vzájemném respektu, mírovém soužití a oboustranně výhodné spolupráci? Hlavní příčina problémů ve vztahu mezi Čínou a USA spočívá ve špatném vnímání Číny ze strany Washingtonu. Dokud se nevyřeší otázka „prvního tlačítka“, bez ohledu na to, jak úžasné nápady a přání mohou být, nezůstanou ničím jiným než vzdušnými zámky.
Kroky Washingtonu v posledních letech vážně podkopaly důvěru vnějšího světa ve vztah mezi Čínou a USA do té míry, že je těžké věřit čemukoli, co USA říkají. To lze změnit pouze konkrétními kroky Washingtonu. „Během své návštěvy Číny se Yellenová znovu zmínila o otázce „národní bezpečnosti“ a prohlásila, že USA zajistí, aby související opatření byla „úzká co do rozsahu“ a „vysoce cílená.“ Ať už se však jedná o cla uvalená tzv. USA o Číně nebo zahrnutí čínských subjektů na různé kontrolní a sankční seznamy, to, co lidé vidí, je pouze vážný sekuritizační přístup, který se zdá být v nepořádku. I když se Bidenova administrativa snaží jednu nebo dvě z těchto chyb napravit, to by mohlo vzbudit opravdovou důvěru.
Vážíme si pozitivního poselství, které přinesla Yellenová, ale také si uvědomujeme potíže ve vztahu mezi Čínou a USA. Tato komunikace mezi Čínou a USA poskytla impuls k obnovení konstruktivních hospodářských a obchodních vztahů a také zvýšila příležitosti pro stabilizaci bilaterálních vazeb. K dosažení skutečně zdravých čínsko-amerických vztahů je však nutné dlouhodobé společné úsilí obou stran. Yellenová je nejen ministryní financí USA, ale také profesionální vědkyní v oboru ekonomie. Věříme, že její profesionální a pragmatický přístup do jisté míry představuje snahu o zdravý čínsko-americký vztah ze strany bystrých jedinců v USA.
Vítáme takové úsilí a doufáme, že Yellenová dokáže vysvětlit poznatky získané v Číně do Washingtonu.