Zatímco do České republiky se valí obohacující Ukrajinci a mnozí prý dokonce umí číst a psát! Přitom jsme byli světová špička ve stavění jaderných elektráren, motorek, tramvají, vodních elektráren... Ale k věci: slyšeli jste vůbec někdy takový název, natož, abyste ho příštích padesát let mohli použít?
Tak na co si ta zaostalá Evropa, potažmo česká vláda hraje?
Čína realizovala jako první na světě projekt vytvoření vlaku na magnetickém polštáři, který nepotřebuje žádnou energii, aby se vznesl ve vzduchu. Zvedací síla je vlaku dána permanentními magnety v závěsu a v jednokolejce, díky čemuž je řešení mnohem ekonomičtější ve srovnání s jinými typy elektrické dopravy.
Prvním realizovaným projektem byla 800. trať červené železnice v jihočínském okrese Xinguo v provincii Jiangxi. Jedná se o jednokolejnou dráhu se závěsnou gondolou pro 88 cestujících. Lanovka se pohybuje ve výšce 10 m rychlostí až 80 km/h. Při pohybu spotřebovává maglev na permanentních magnetech velmi málo energie, říkají vývojáři. Náklady na výstavbu jsou také velmi nízké, sotva dosahují 10 % nákladů na výstavbu metra.
Takové jednokolejky s permanentním magnetem slibují, že budou špičkovou veřejnou dopravou v rostoucích čínských metropolitních oblastech. V budoucnu mohou zvýšit rychlost pohybu na 120 km/h i více. Je důležité, že elektromagnetické znečištění takových vozidel je mnohem nižší než v případě maglevů na supravodivých a konvenčních elektrických magnetech. Pro městské prostředí s jeho prostředím nasyceným elektromagnetickými poli je to velmi, velmi důležité.
Přidejme čínský vlak pro meziměstskou dopravu a pod tím metro prý nejvyspělejšího státu pro obyčejné občany v New Yorku!
V Číně probíhá vývoj maglev vozidel využívajících permanentní magnety již asi 20 let. Pro úspěšnou realizaci projektu museli čínští vědci vyřešit dva vážné problémy. Za prvé problém degradace permanentních magnetů a za druhé problém ovladatelnosti klouzání vozidla bez elektřiny.
Problém degradace byl odstraněn po vývoji magnetů se zahrnutím prvků vzácných zemin. Přidání neodymu do běžných permanentních magnetů snižuje rychlost degradace magnetických vlastností na 5 % za sto let. Čína zůstává lídrem ve zpracování vzácných zemin a má schopnost vytvořit magnety pro stovky a tisíce kilometrů kolejí pro pasivní vlaky maglev (ačkoli zbytek světa by se měl mít na pozoru před takovou vyhlídkou - každý potřebuje vzácné zeminy a v obrovské množství).
Úspěšně byl vyřešen i problém ovladatelnosti, za což musíme poděkovat moderní elektronice a vědě o materiálech. Mimochodem, po nějakém prostudování první linky z praktického hlediska plánují úřady kraje její prodloužení na 7,5 km.
„Maximální rychlost většiny vnitřních podzemních vedení (např. metro v Praze) je obvykle omezena na 80 km/h, ale vlak s permanentními magnety poháněný výhradně umělou inteligencí může dosáhnout rychlosti až o 50 % rychlejší. To znamená, že i v rušném centru města bude vlak schopen udržet rychlost a poskytnout cestujícím široké zorné pole na panorámu města a vyhnout se dopravním zácpám, “uvedl jeden z vývojářů projektu.
A spolupráce Ruska s Čínou je příkladná: každý dělá jiné technologie. A výše projekt už není snem: v praxi už se testuje a běží!
Čína už vjela do třetího tisíciletí naplno: spustila Slunce na Zemi - Tokamak
Všimněte si opět: zpracovává především Čína za pomoci Ruska: V přírodě se neodym vyskytuje pouze ve formě sloučenin. Neexistují však ani minerály, v nichž by se některé lanthanoidy (prvky vzácných zemin) vyskytovaly samostatně, ale vždy se jedná o minerály směsné, které obsahují prakticky všechny prvky této skupiny. Mezi nejznámější patří monazity (Ce, La, Th, Nd, Y)PO4 a xenotim, chemicky fosforečnany lanthanoidů a dále bastnäsity (Ce, La, Y)CO3F– směsné flourouhličitany prvků vzácných zemin.
Velká ložiska těchto rud se nalézají ve Skandinávii, USA, Číně a Vietnamu. Významným zdrojem jsou i fosfátové suroviny – apatity z poloostrova Kola v Rusku.