Stát zaplatil v roce 2022 bývalým příslušníkům ozbrojených složek na takzvaných výsluhách 12,5 miliardy korun. Výsluhy náleží bývalým příslušníkům po odchodu do civilu a jejich výše záleží na počtu odsloužených let. Ty nejvyšší, kolem 86 tisíc měsíčně, dostávají generálové ve výslužbě.
Řada z nich však vedle této státní renty bere další peníze od státu v různých zaměstnáních či trafikách. Kverulantovým cílem je prosadit takovou změnu zákona, která by nárok na výsluhový příspěvek omezila a která by odebrala výsluhový příspěvek těm bývalým příslušníkům ozbrojených složek, kteří i po odchodu do civilu dál berou veřejné peníze. Opakovaně k tomu vyzval všechny zákonodárce.
Rekordní schodek státního rozpočtu
Hospodaření státního rozpočtu skončilo za první pololetí roku 2023 schodkem 215,4 miliardy korun, což byl druhý nejhorší pololetní výsledek v historii České republiky. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) to má několik hlavních příčin. I přes vysokou inflaci, která podpořila výběr příjmů, rostly výdaje rozpočtu meziročně rychleji než jeho příjmy. Příjmy se zvýšily o 130,2 miliardy korun, ale výdaje vzrostly meziročně o 162,6 miliardy. Hlavním problémem jsou podle NKÚ rostoucí mandatorní výdaje. Ty v letošním prvním pololetí činily přes 53 procent celkových vynaložených výdajů.
Jedním z podstatných nákladů mandatorních výdajů jsou výsluhové příspěvky. Tato renta náleží členům bezpečnostních sborů a ozbrojených složek, kteří v nich působili v takzvaném služebním poměru. Hlavní podmínkou pro nárok na výsluhu je, že daná osoba odchází ze služby, kterou vykonávala minimálně 15 let, za předpokladu, že nebyla propuštěna za úmyslné spáchání trestného činu.
Příslušníci sborů, kteří vykonávali službu alespoň 15 let, po odchodu do civilu mají nárok na výsluhový příspěvek, který činí 20 procent měsíčního příjmu. Stává se normou, že příslušníci odchází s rentou do civilu i v poměrně nízkém věku, velmi často brzy po dosažení potřebné 15leté hranice a pobírají tak výsluhy i dlouhá desetiletí. S každým dalším rokem ve službě pak příspěvek navíc narůstá, a to na maximálně 50 procent měsíční mzdy.
Jiné státy mají systém výsluh nastavený mnohdy smysluplněji. Sousední Slovensko od roku 2013 renty počítá podobně, zásadní rozdíl je v tom, že je začíná vyplácet až po 25 letech služby namísto 15 let. Ve Velké Británii se systém naposledy v roce 2015 měnil tak, že se výsluha začíná pobírat až od 60 let věku, což je běžný věk odchodu do důchodu. Pokud by kupříkladu policista chtěl odejít do důchodu už v minimálním věku 55 let, bude mu renta snížena. |
V ČR živíme 400 generálů
Že jsou v armádě generálové asi překvapí málokoho. Celkem jich od roku 1998 do roku 2026 bylo jmenováno 115. Že jsou generálové u policie a tajných služeb by člověk asi také očekával. Místa, kde by čtenář generálské výložky asi nehledal jsou hasičské zbrojnice, celnice a věznice.
V České republice bylo do generálských hodností jmenováno od roku 1998 do roku 2023 celkem 406 osob. Z toho bylo 309 vojáků, 40 policistů, 10 příslušníků tajných služeb, 24 hasičů, 6 celníků a 17 bachařů. Za posledních 25 let bylo jmenováno v průměru 16,3 generála ročně, ale za poslední dva roky se s generály tak říkajíc roztrhl pytel. V roce 2022 jich bylo jmenováno 32 a v roce 2023 si pro generálské lampasy zašlo na Pražský Hrad 31 osob.
Na státní svátek 28. října 2023 prezident Petr Pavel, sám armádní generál ve výslužbě, jmenoval do generálské hodnosti 16 osob. Například plukovníka PhDr. Dušana Gáče, MBA, ředitele Vazební věznice Brno, do hodnosti brigádního generála; plukovníka Mgr. Davida Chovance, prvního zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel, do hodnosti brigádního generála; či plukovníka Mgr. Petra Matějčka, ředitele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, do hodnosti brigádního generála.
Do generálských hodností byli povýšeni dokonce i lampasáci ve výslužbě. Plukovník ve výslužbě Mgr. David Dlouhý, Ph.D., rektor Policejní akademie byl povýšen do hodnosti brigádního generála ve výslužbě. Plukovník ve výslužbě Mgr. Petr Špaček, bývalý náměstek ředitele Bezpečnostní informační služby pak do hodnosti brigádního generála ve výslužbě. V souvislosti s povyšováním papalášů v záloze obzvláště bolestivě vyniká jako pokrytecká promluva prezidenta Pavla při jmenování do generálských hodností: „Vím, kolik je za tím práce, kolik je za tím různých i drobných neúspěchů, kolik je za tím nepříjemností spojených se stěhováním, spoustou změn, ale také kolik je za tím úsilí pro naplnění všech předpokladů odborných, kvalifikačních, lidských, protože generálské hodnosti se už nedávají za známost. Dávají se opravdu za výkon. Dávají se za splnění všech podmínek.“
Generálové nás stojí tři čtvrtě miliardy ročně
Jak už bylo uvedeno v ČR bylo za posledních 25 jmenováno 406 generálů. Předpokládejme, že polovina z nich, tedy 203 je stále ještě ve služebním poměru a že náklady na každou jejich výplatu činí včetně všech příspěvků a odvodů 220 tisíc měsíčně. Generálové nás tak na platech stojí 536 milionů ročně.
Předpokládejme dále, že druhá půlka generálů již odešla do civilu. V takovém případě berou a do smrti budou brát výsluhové příspěvky. Průměrná výše výsluhového příspěvku je u generálů asi 90 tisíc korun měsíčně čistého. Generálové nás tak na výsluhách stojí 220 milionů ročně. Generály jmenované před rokem 1998 zanedbejme stejně jako naopak zanedbáme, že někdo byl do generálské hodnosti jmenován dvakrát. Nejdřív například do hodnosti generálmajor a pak do hodnosti generálporučík. Potrženo, sečteno nás čtyři stovky generálů stojí ročně 756 milionů korun. Kverulant proti této rozežranosti státu protestuje a žádá zastavení jmenování dalších generálů.
Výsluhy
V roce 2023 stát podle zjištění Ekonomického deníku bývalým příslušníkům ozbrojených složek vyplatil na výsluhách 12 501 349 000 korun, což je nemalá částka. Nejvyšší výsluha v České republice přesahuje o stokorunu 100 tisíc korun a je vyplácena bývalému příslušníkovi Vězeňské služby. Na výsluhové příspěvky mají nárok následující profese:
- příslušníci Armády České republiky včetně Vojenského zpravodajství
- příslušníci Bezpečnostní informační služby
- příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů
- příslušnici Hasičského záchranného sboru
- příslušníci Policie České republiky
- příslušníci Vězeňské služby
- příslušníci Úřadu pro zahraniční styky a informace
- příslušníci Generálního ředitelství cel
V roce 2016 se provalil skandál s únikem informací, v němž se Tuhého jméno objevilo. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) prověřovala případ z roku 2014. Policie tehdy podnikla razii v IT firmách, mezi něž patřila společnost Tesco SW, vlastněná bratrem bývalého hejtmana ČSSD Martina Tesaříka. O zásahu se však už v předvečer operace dozvěděli podezřelí. Detektivové pracovali s verzí, že do úniku mohl být zapojen i Tuhý. V jeho rodině se totiž objevil telefon s německou SIM kartou, přes kterou kdosi komunikoval s jedním z podezřelých. Původně měli vyšetřovatelé za to, že ze zmíněného přístroje kdosi napsal varovnou SMS. Jenže když se případem v roce 2017 zabývala sněmovní vyšetřovací komise, zjistila, že detektivové udělali chybu. Popletli totiž směr komunikace. Na mobil, který se později ocitl v rodině Tuhého, SMS o chystané razii naopak přišla. Kvůli špatné detektivní práci byli služebně potrestáni vyšetřovatel inspekce i dozorový žalobce. Samotnou kauzu úniků nakonec inspekce odložila.
Na konci roku 2022 odhalil investigativní tým Seznam Zprávy plagiátorství bývalého strážce zákona. Šlo o to, jak Tuhý získal titul Ph.D. na Fakultě metalurgie a materiálového inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě v době kdy už byl policejním prezidentem. Dizertační práce měla 86 stran a byla na téma Metody řízení zajištěnosti údržby průmyslových podniků. Expert na plagiátorství odhalil v Tuhého práci velkou část buď doslovně shodných, nebo mírně poupravených textů. A to ze dvou diplomek, dvou bakalářských prací a několika článků z internetu.
I tento Tuhého skandál patrně vedl k tomu, že na začátku roku 2023 musel Slovensko opustit. Pak se o něm uvažovalo jako o velvyslanci ve Slovinsku, ale nakonec z toho sešlo a na ministerstvu zahraničí údajně končí v prosinci 2023. V listopadu 2023 zveřejnili kolegové z webu Seznam Zprávy informaci, že Tuhý má být z rozhodnutí Andreje Babiše lídrem kandidátky hnutí ANO v krajských volbách v roce 2024 v Moravskoslezském kraji a že řada krajských členů s tímto krokem nesouhlasí. Kverulant bude dál působení Tuhého pečlivě sledovat a bude-li opět zaměstnán ve státních službách a současně pobírat výsluhový příspěvek, bude křičet na celé kolo.
Generálové ve vedení zdravotních pojišťoven
Kverulant zmapoval, kdo sedí ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven. Jenom ve statutárních orgánech Vojenské zdravotní pojišťovny, ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra, ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a v Oborové zdravotní pojišťovně je celkem 126 politických exponentů. Jejich odměna činí v průměru 30 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Několik z nich jsou bývalí generálové, pobírající výsluhový příspěvek.
Vrchní bachař
Od 1. 7. 2019 je členem správní rady Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra generál poručík ve výslužbě PhDr. Petr Dohnal. Dohnal si v pojišťovně za tři a půl roku, tedy do konce roku 2022, přišel celkem na jeden milion korun. To za přibližně celkem 20 pracovních dnů jistě není špatné. Dohnal je také od roku 2022 náměstkem ministra spravedlnosti Petra Blažka alias Dona Pabla. Na počátku roku 2023 se stal, po změně názvu pozice, vrchním ředitelem sekce vězeňství a resortní kontroly. Před tím, od roku 2015 do 2021, byl generálním ředitelem Vězeňské služby České republiky (VS ČR).
Dne 8. května 2017 bývalý prezident Miloš Zeman jmenoval Dohnala generálmajorem a dne 27. října 2020 generálporučíkem. Ke dni 30. září 2021 skončil Dohnal na vlastní žádost ve funkci generálního ředitele VS ČR a odešel do civilu. Podle Kverulantova neověřeného názoru je to právě Dohnal, komu byla v roce 2022 vyplácena vůbec nejvyšší měsíční výsluha ve výši 100 100 korun, kterou bere mimo odměny ZP MV ČR a mimo plat náměstka ministra spravedlnosti.
Další bývalý policejní prezident
Nejspíš velmi podobně je na tom, co se týče výsluh, další člen správní rady ZP MV ČR generálmajor Mgr. Jan Švejdar. Ten totiž stihl sloužit ještě totalitnímu režimu a do civilu odešel až počátkem roku 2022. Švejdar si v ZP MV ČR „vydělal“ od 1. července 2019 do konce roku 2022 téměř 700 tisíc korun.
Roman Prymula
Plukovník ve výslužbě Roman Prymula byl statutárním zástupcem ve Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra od února 2018 do půlky října 2020, ale stihl být i členem dozorčí rady Vojenské zdravotní pojišťovny v letech 2018, 2019 a 2020. Prymula navíc dokázal být členem další dozorčí rady, a to Všeobecné zdravotní pojišťovny, prošpikované rozežranými politiky a vysokými státními úředníky. Vedle toho ještě Prymula dokázal zajišťovat České republice respektovanou pozici „best in covid“ jako ministr zdravotnictví.
Andor Šándor
Dalším komunistickým lampasákem, který se v novém režimu velmi dobře uchytil, je brigádní generál ve výslužbě Andor Šándor. Ten v letech 1980 až 1984 zastával velitelské a štábní funkce motostřelecké divize v Karlových Varech. Od roku 1983 byl členem KSČ. V letech 1984 až 1986 absolvoval zpravodajský kurz Generálního štábu Československé lidové armády. Od roku 1986 pak na generálním štábu působil. Poté byl z tohoto místa stažen a připravoval se na vysazení do zahraničí, k čemuž před listopadem 1989 již nedošlo. Jeho kariéra však pokračovala i za nového režimu a v letech 2001 až 2002 byl v hodnosti brigádního generála náčelníkem rozvědky. Do civilu odešel 1. srpna 2002.
Plat 2500 korun za hodinu
Andor Šándor v září 2014 uzavřel s Dopravním podnikem Prahy (DPP) smlouvu na „poradenské služby a odborné konzultace v oblasti bezpečnostní politiky a realizace bezpečnostních opatření“. Smluvní odměna činila 2500 korun za hodinu práce bez DPH. To je luxusní hodinová sazba i dnes, natož v roce 2014. Co přesně a zda vůbec něco Šándor pro městský dopravní podnik dělal, se Kverulantovi nepodařilo zjistit, jisté je, že DPP objednával každý měsíc od „experta“ Šándora 50 hodin práce. Šándor si tak k výsluhovému příspěvku mohl každý měsíc přičíst ještě 125 tisíc korun. Od září 2014 do roku 2017 tak Andor Šándor dostal vyplaceno od DPP více než 4 miliony korun.
Jiří Šedivý
Profesionální kariéru vojáka z povolání začal Jiří Šedivý za normalizace v roce 1971 po absolvování Vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové. V letech 1971 až 1975 vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. V roce 1985 byl jmenován do funkce velitele 17. tankového pluku v Týně nad Vltavou. Šedivý byl do roku 1989 členem KSČ.
Šedivý se neztratil ani po revoluci. V září 1997 byl ustanoven do funkce velitele pozemního vojska. V květnu 1998 byl jmenován náčelníkem Generálního štábu. V prosinci roku 2002 odešel do civilu v hodnosti armádního generála.
Lobbing jako forma korupce
Jiří Šedivý si po svém odchodu do civilu v srpnu 2003 založil lobbistickou firmu. Jmenuje se Generals s.r.o., tedy česky generálové. Generál Šedivý je jediným společníkem a jediným jednatelem této společnosti.
Šedivý „radil“ firmám, jak uspět při armádních zakázkách. Pracoval pro americkou zbrojovku General Dynamics, která dodala vojákům obrněné transportéry Pandur. Šedivý také prolobboval nákup dražších a horších amerických vrtulníků Bell UH-1Y Venom za 17,3 miliardy korun a Kverulant za to na něj podal v červenci 2023 trestní oznámení.
Z výše uvedeného je zřejmé, že vysloužilí generálové mají přístup do nejvyšších pater armádní hierarchie a kuloárů ministrů obrany. Přitom je stát štědře platí ve formě měsíčního výsluhového příspěvku. Ten se u bývalého armádního generála Šedivého, po třiceti odsloužených letech, v roce 2023 pohybuje kolem 80 000 korun čistého a je pravidelně valorizován.
Tím se česká demokracie zásadně liší od demokracie americké, kde je jasné, kdo je kdo a kdo je placen z čích peněz a kdo zastupuje čí zájmy. „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ ale většinou neplatí pro české generály v záloze. Na rozdíl od USA se lobbisté nikde nemusí registrovat a průchod otáčivými dveřmi ze světa plánování vojenské poptávky do světa jejího uspokojování není nijak krátkodobě ani dlouhodobě limitován.
Kverulant v srpnu 2022 vyzval vládu k naplnění jejích slibů o transparentním způsobu vládnutí, a to nejen přijetím zákona o lobbingu, ale zejména implementací obdobného ustanovení, jako je americký 18 U.S. Code § 207 – Restrictions on former officers, employees, and elected officials of the executive and legislative branches, do zákonů upravujících služební poměr vojáků a příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů. Kverulant zejména navrhuje, aby ten, kdo lobbuje, ztratil nárok na výsluhový příspěvek.
Malá domů v době kovidu
Pražský magistrát si v době kovidové krize, v létě roku 2020 objednal od Šedivého firmy Generals „Provedení řízených rozhovorů s radními hl. m. Prahy a vybranými řediteli odborů MHMP, jejich vyhodnocení a návrhy na optimalizaci Činností orgánu krizového řízeni hl. m, Prahy a Magistrátu hl. m. Prahy při řešeni situace obdobného charakteru.“ Šedivého firma za to dostala 90 750 korun. Potřebnost provedení rozhovorů a kvalitu výstupů, nechť posoudí laskavý čtenář sám. Podle Kverulantova názoru nešlo o nic jiného než o malou domů v době kovidové krize na samé hranici etického jednání. Nikoho by patrně nemělo překvapit, že pod závěrečnou zprávou: „Spolupráce při zpracování Závěrečné zprávy k řešení krizové situace ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru na území hl.m.Prahy“, je vedle Jiřího Šedivého podepsán i jeho někdejší stranický kolega v ozbrojených řadách KSČ Andor Šándor.
Petr Pavel
V našem výčtu dobře zabezpečených bývalých komunistických lampasáků samozřejmě nemůžeme opomenout ani současného prezidenta Petra Pavla. Připomeňme si, že ten byl během listopadových dní roku 1989 profesionálním vojákem, členem KSČ, studentem zpravodajského kurzu, po jehož absolvování se měl stát komunistickým rozvědčíkem na Západě s krycím jménem Pávek.
Vojenská přísaha z roku 1978
“Já, občan Československé socialistické republiky, vědom si své čestné vlastenecké povinnosti, přísahám před bojovou zástavou věrnost pracujícímu lidu vedenému Komunistickou stranou Československa.
Slibuji, že budu vojákem statečným a ukázněným, že budu důsledně a iniciativně plnit ustanovení vojenských řádů, rozkazy velitelů a zachovávat vojenské tajemství. Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně, svěřené mi pracujícím lidem, a připravovat se pro boj, abych mohl na rozkaz prezidenta a vlády Československé socialistické republiky co nejlépe bránit svou rodnou vlast a její socialistický řád proti každému nepříteli.
Pro obranu socialismu jsem vždy připraven stát pevně v řadách ozbrojených sil Československé socialistické republiky po boku Sovětské armády i armád ostatních socialistických zemí v boji proti jeho nepřátelům a nasadit i svůj život k dosažení vítězství.
Tak přísahám!”
Civilní zaměstnanci s výsluhovým příspěvkem
Řada zaměstnanců odchází ze služebního poměru, ale zůstává v bezpečnostních složkách či v resortech zaměstnaná na pozicích civilních, respektive občanských, zaměstnanců. Kverulant to považuje za nemravné.
Dva příklady za všechny. Bývalý zástupce Národní protidrogové centrály Gabriel Berži s výsluhou 63 tisíc korun nejdříve působil jako IT specialista na ministerstvu vnitra, po vlně kritiky s ním ale resort záhy spolupráci ukončil. Berži pak nastoupil na Generální inspekci bezpečnostních sborů, a to na post koordinátora pro informační a komunikační technologie, přestože IT rozhodně nebylo podle zdrojů z policie jeho silnou stránkou. Na sladký život policejního důchodce upozornil deník Právo.
Podle Aktuálně je podobně zařazeným „výsluhářem“ například bývalý šéf vojenské policie Miroslav Murček, který je s vysokou výsluhou civilním zaměstnancem tohoto sboru. A ze své éry u vojenské policie není v podobném civilním postavení sám.
Zrušme výsluhy těm, kdo dál žijí za peníze od státu
Výsluhový příspěvek vojáků, policistů, celníků, hasičů a bachařů má primárně sloužit k sociálnímu zabezpečení těchto osob, když už nejsou schopni vykonávat svoji profesi a jejich uplatnění na trhu práce je z důvodu předchozí vysilující a náročné služby podstatně ztížené. To však zjevně není případ ani jednoho z bývalých vysokých lampasáků v této kauze.
Kverulant je přesvědčen, že ti vojáci, policisté a bachaři, které dál zaměstnává stát či jiná veřejná instituce nebo kteří se věnují lobbingu, nemají mít na výsluhy nárok. Kverulantovým cílem je prosadit takovou změnu zákona, která by nárok na výsluhový příspěvek omezila a která by odebrala výsluhový příspěvek těm bývalým příslušníkům ozbrojených složek, kteří i po odchodu do civilu dál berou veřejné peníze. V červenci 2023 k provedení této legislativní změny vyzval všechny zákonodárce. V prosinci 2023 svoji výzvu znovu zopakoval.
„S ohledem na migrační krizi“
Prosadit změnu ale nebude lehké. Mnoho politiků má mnoho přesvědčivých důvodů si represivní složky předcházet. Tyto důvody však naplno uvádět nemohou a tak si berou na pomoc staré osvědčené bubáky. „Podcenění vnitřní bezpečnosti by nás stálo víc než to, co požadujeme. (…) I s ohledem na migrační krizi a na celkově horšící se bezpečnostní situaci nejen v Evropě chápeme podporu vnitřní bezpečnosti jako zásadní,“ sdělil v listopadu 2023 kolegům z Echo24.cz první místopředseda ANO Karel Havlíček.
Politici ignorují skutečnost, že v České republice v mezinárodním porovnání je policistů poměrně dost. Podle dat Eurostatu z let 2018 a 2020 patří tuzemsko k zemím, kde je podíl policistů na 100 tisíc obyvatel vyšší než průměr EU. Ve srovnání figuruje s 376 policisty na 100 tisíc Čechů na 11. příčce. Průměr činil 334 policistů na 100 tisíc osob.
Za Kverulantův tým Vojtěch Razima
Související
Také přemýšlíte, jak může cca 300 lidí totálně drancovat naší zem? Snadno, kdy