Půl roku od schválení programového prohlášení vlády je vhodná chvíle podívat se na její výkon a stav ekonomiky. V debatě jsem se věnoval třem hlavním tématům: plnění vládních priorit, stavu české ekonomiky a rozhodnutí České národní banky zvýšit úrokové sazby.
doc. Ing. Milan Bednář, Ph.D.
Co se za první půlrok podařilo realizovat
Mezi nejvýznamnější kroky patří například:
- převedení financování POZE, což krátkodobě přispělo ke snížení cen energií a spotřebitelské míry inflace,
- snížení minimálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění OSVČ ze 40 % zpět na 35 % průměrné mzdy,
- novela stavebního zákona,
- příprava EET 2.0 a posílení analytických nástrojů v boji proti daňovým únikům,
- návrat Dluhopisů Republiky,
- úpravy dlouhodobého investování na stáří (penzijní spoření),
- snížení provozních a ostatních výdajů státní správy o 11,4 mld. Kč,
- řešení budoucí struktury společnosti ČEZ,
- odmítnutí migračního paktu,
- boj proti EU ETS 1 a 2,
- obnovení spolupráce zemí V4 a důraz na ekonomickou diplomacii.
Ekonomika zůstává v dobré kondici
Současná data zatím nenaznačují významné zhoršování ekonomické situace.
Česká republika má podle harmonizovaného indexu HICP druhou nejnižší spotřebitelskou inflaci v celé Evropské unii (1,8 %), zatímco průměr EU činí 3,3 %.
Podle posledního šetření Evropské komise z poloviny června patří Česká republika zároveň mezi země s nejnižšími cenami pohonných hmot: benzín je 9. nejlevnější v EU, nafta je dokonce 3. nejlevnější.
Relativně příznivý vývoj vidíme také na trhu práce a zejména ve mzdách.
Průměrná mzda v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,1 % na 50 282 Kč.
Po očištění o inflaci vzrostla reálně o 6,4 %, což představuje velmi silný růst kupní síly domácností.
Výhled růstu české ekonomiky se navíc podle většiny institucí (ČNB, Evropská komise, OECD, MF ČR či Česká bankovní asociace) pohybuje přibližně mezi 1,8 až 2,5 %.
Proč ČNB zvýšila sazby?
Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů.
Z mého pohledu šlo o situaci 50:50. Zvýšení sazeb nebylo bezprostředně nutné, ale centrální banka pro něj měla argumenty. Je důležité dodat, že navýšení o 25 bazických bodů nepředstavuje dramatické utažení měnové politiky. Jde především o signál trhu.
Ani podle vyjádření představitelů ČNB by nemělo jít o začátek nového cyklu zvyšování sazeb.
Důvody rozhodnutí navíc nesouvisí primárně se státním rozpočtem, ale především s:
vývojem ekonomiky v soukromém sektoru,
rostoucí úvěrovou aktivitou,
přetrvávajícími inflačními tlaky.
Ostatně i včerejší Zpráva o finanční stabilitě ČNB ukázala, že česká ekonomika se posunula dále do růstové fáze finančního cyklu. Indikátor finančního cyklu v březnu 2026 překonal své maximum z roku 2021.
Shrnutí
Půl roku po nástupu vlády se daří naplňovat řadu programových priorit. Z hlediska ekonomiky patří míra inflace k nejnižším v EU, reálné mzdy výrazně rostou, nezaměstnanost zůstává nízká a ekonomika pokračuje v růstu.
Záznam pořadu 360°:






