Včera jsme v pořadu 360° diskutovali především o státním rozpočtu, vývoji veřejných financí a změnách fiskálních pravidel. Některé fráze se v této debatě opakují už několik měsíců. Myslím, že je potřeba jít o úroveň hlouběji a dívat se na skutečná čísla.
Současný deficit je vysoký. Není ale žádným fiskálním „Armagedonem“
Ing. Milan Bednář, Ph.D. - CEVP - Vysoká škola ekonomická
Nová vláda převzala rozpočet ve velmi problematickém stavu a současně je legitimní, že chce do hospodářské politiky promítnout některé priority, se kterými získala mandát od voličů.
Rozumným kompromisem je podle mě umožnit tuto změnu krátkodobě, ale současně trvat na klesající trajektorii deficitů v dalších letech (2028 a dále). K té se Česká republika ostatně formálně zavázala v novém fiskálně-strukturálním plánu.
Neplatí tedy, že by si vláda mohla v dalších letech dělat s veřejnými financemi cokoliv. Česká republika zůstává svázána evropským fiskálním rámcem a při jeho závažném porušování by mohla čelit proceduře při nadměrném schodku.
Při srovnávání deficitů je nutné zachovat proporce
Deficit sektoru vládních institucí dosahoval v roce 2022 3,1 % HDP a v roce 2023 dokonce 3,7 % HDP.
Následně se snižoval – vedle obnoveného hospodářského růstu také v důsledku zvýšení daňové zátěže a mimořádných a škodlivých opatření, mezi která patřila například windfall tax.Z těchto faktů vyplývají minimálně dvě věci:
a) Pokud se budeme pohybovat kolem 3 % HDP, není korektní vytvářet dojem, že Česká republika náhle vstoupila do úplně nové éry nekontrolovaného zadlužování. To jsou alarmistické výroky a pouhé strašení veřejnosti.
b) I za minulého období se deficity snižovaly až poslední 2 roky. A v takovém případě není korektní najednou říkat, že „nevěří“, že se to bude snižovat.
Jak velká konsolidace skutečně proběhla?
Samotný pokles nominálního deficitu nevypovídá o celém fiskálním úsilí vlády. Pro tento účel je podstatné sledovat strukturální saldo, tedy saldo očištěné mimo jiné o vliv hospodářského cyklu (a případné jednorázové operace).
Podle aktuální makroekonomické predikce Ministerstva financí činilo strukturální saldo přibližně:
2022: −2,4 % HDP 2025: −2,2 % HDP 2026: −2,5 % HDP
Čísla ale současně ukazují něco důležitého: z hlediska strukturálního salda konsolidace veřejných financí za předchozí vládní období NEPROBĚHLA, OPAKUJI NEPROBĚHLA. Rozpočet byl předán ve stejném, ale spíše horším stavu.
Fiskální pravidla sama o sobě zdravé veřejné finance nezajistí
Česká fiskální pravidla nejsou ústavním zákonem a v minulosti byla opakovaně měněna.
Je také dobré připomenout, že Česká republika dokázala hospodařit s přebytkem sektoru vládních institucí i před současnou podobou fiskálních pravidel.
Fiskální pravidla se nyní mění, aby bylo možné sestavit státní rozpočet plně v souladu se zákonem.
Záznam pořadu 360°:
![VIDEO: CZ Reinhard Mey & Freunde - Nein, meine Söhne geb' ich nicht [Offizielles Video]](/media/k2/items/cache/201bd62c004030ca362fe962affecde5_M.jpg?t=1776099652)
![VIDEO: Tucker Carlson a Vladimir Putin [CELÝ ROZHOVOR] i psaný od Davida Formánka](/media/k2/items/cache/416926cb371698fe960375edd64535dd_M.jpg?t=1707594907)
